Růst a vývoj rostlin, včetně jejich následné produkce, je ovlivněn řadou vnějších faktorů, a to nejen v pozitivním, ale i negativním smyslu. Negativní vlivy označujeme pojmem stresory a jedná se především o vodní deficit/nadbytek, zasolení, nerovnováha živin a extrémní teploty. Z dlouhodobého hlediska i s ohledem na globální změny klimatu je nejvýznamnějším stresorem nedostatek vody. V rámci EU se do popředí zájmu vedle monitorování půdního sucha dostává další stresor, a tím je zasolení půdy. Informuje o tom v časopise Úroda (7/2023) doc. Ing. František Hnilička, Ph.D., s kolektivem z České zemědělské univerzita v Praze.

Je nutné si však podle autorů uvědomit, že dopady stresorů na rostliny nemusejí mít globální dosah, ale mohou být pouze regionální.

Existuje řada možností, jak omezit negativní vlivy vnějšího prostředí na produkci rostlin. Jedním z nich je šlechtění tolerantních a odolných rostlin, kdy se jedná o proces dlouhodobý. Proto jednou z dalších cest, jak eliminovat negativní dopady nepříznivých vlivů vnějšího prostředí, vedle výběru vhodného rostlinného materiálu, je také využití tzv. antistresových látek. Často se jedná o látky přírodní povahy, které nenarušují životní prostředí a je možné je využít také v ekologickém zemědělství. Jde o rostlinné regulátory růstu, osmoprotektanty, huminové látky, mykorhizní houby, bakterie, algináty, silice či hydrogely.

Více informací k tomuto tématu přináší červencové vydání časopisu Úroda (7/2023).*

Úvodní fotografie: Vliv aplikace prolinu a sucha na růst rostlin pšenice seté Foto František Hnilička