V posledních letech dochází k intenzivnímu šíření trávovitých plevelů. Hlavní příčinou je dobrá přizpůsobivost podmínkám, které vyvolává klimatická změna. Jedná se vesměs o stepní rostliny, kterým vyhovují dlouhá suchá období přerušována kratšími, ale intenzivními srážkovými periodami.

Omezený sortiment a odolnost/rezistence

Vedle toho je k regulaci trávovitých plevelů možné použít omezený sortiment herbicidů, přičemž v obilninách je množství použitelných herbicidů ještě menší. Některé trávy (např. lipnice a mrvka myší ocásek) jsou přirozeně odolné k listovým graminicidům ze skupiny inhibitorů ACCasy. Účinnost těchto listových graminicidů je navíc velmi závislá na teplotě při aplikaci, podobně jako účinnost některých ALS inhibitorů. Vedle toho většina trav vytváří za sucha na povrchu listů mohutné bariéry (vosky a trichomy), které zamezují příjmu herbicidů, což může mít negativní vliv na účinnost některých herbicidů, zejména pokud nejsou použity s vhodnými adjuvanty. Většina trávovitých plevelů rovněž snadno vytváří populace rezistentní k herbicidům, zejména k ALS inhibitorům, ale také k inhibitorům ACCasy, což výrazně omezuje možnosti jejich regulace v jarním období.

V časopise Úroda (7/2026) o tom informují prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., prof. Ing. Josef Soukup, CSc., a doc. Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Velmi podrobně v článku rozebírají druhy chundelka metlice, sveřep jalový, psárka polní, lipnice roční, mrvka myší ocásek, oves hluchý, pýr plazivý a kulturní trávy v pozici plevelů.

Nenechte si ujít červencové vydání časopisu Úroda (7/2026).*

Úvodní fotografie: Oves hluchý v porostu ječmene Foto Miroslav Jursík