L. Hronová a kol., Mendelova univerzita v Brně

Souhrn: Hmota silážní kukuřice pěstovaná v technologii úzkého řádku (0,375 m) a v konvenčním řádku (0,75 m) byla zasilážována do mikrotubusů bez silážních aditiv. Cílem experimentu bylo porovnat a posoudit kvalitativní parametry siláží z obou technologií pěstování. Výsledky ukazují, že za vhodných podmínek může být siláž z kukuřice pěstované v úzkém řádku stejně kvalitní jako kukuřičná siláž z kukuřice pěstované v konvenčním řádku i bez přídavku silážního aditiva.

Kukuřičná siláž pěstovaná v úzkém řádku měla statisticky průkazně nižší (p < 0,05) obsah hrubé vlákniny (197,07 ± 3,6881 g/kg sušiny) než u konvenčního systému (216,88 ± 2,988 g/kg sušiny). Podíl kyseliny mléčné (80,59 ± 0,3816 %) byl u siláže z úzkořádkové kukuřice statisticky průkazně nižší (p < 0,05), zatímco podíl kyseliny octové (16,14 ± 0,2913 %) byl statisticky průkazně vyšší (p < 0,05). Obsah sušiny u této siláže byl statisticky průkazně (p < 0,05) nižší (35,00 ± 0,6391 %). Kukuřice pěstovaná v konvenčním řádku měla statisticky průkazně (p < 0,05) vyšší hodnotu pH (3,9 ± 0,0214) než u siláže (3,8 ± 0,0369) z kukuřice pěstované v úzkořádkovém systému. Všechny siláže po stránce senzorického hodnocení vykazovaly hodnoty kvalitního fermentačního procesu.

Materiál a metodika

Rostliny kukuřice odrůdy KWS Monumento byly pěstovány dvěma různými technologiemi: technologií úzkého řádku s šířkou 0,375 m a konvenční technologií s šířkou řádku 0,75 m. Řezanka kukuřice z obou technologií pěstování byla zasilážována do silážních mikrotubusů v šesti opakováních. Siláže byly připraveny bez přídavků aditiv. Tubusy se silážemi byly uskladněny při okolní teplotě 20–25 °C po dobu pět měsíců. Po pěti měsících byly tyto siláže podrobeny laboratorním analýzám. V jednotlivých vzorcích siláží byla stanovena sušina, popel, hrubý protein, hrubá vláknina, Acido-detergentní vláknina (ADF), neutrálně detergentní vláknina (NDF), pH, škrob, kyselost vodního výluhu (KVV), těkavé mastné kyseliny a kyselina mléčná.

Literatura k dispozici u autorů.

Článek byl odborně recenzován.

Článek vznikl za podpory projektu NAZV QL24010237 „Pěstování kukuřice seté technologií úzkého řádku v systému precizního zemědělství (Zemědělství 4.0) v podmínkách klimatické změny (GZK) - stabilizace produkce objemných krmiv a udržitelná intenzifikace zemědělské výroby v ČR“ PROJEKT 101156281 - CLIMAPANNONIA - HORIZON-MISS-2023-

CLIMA-01 „BUILDING CLIMATE RESILIENCE VIA LARGE SCALE UPTAKE OF SYSTEMIC SOLUTIONS IN AGRICULTURAL ECOSYSTEMS IN THE PANNONIAN REGION“

Ing. Lucie Hronová,

prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.,

Ing. Jakub Novotný, Ph.D.,

Ing. Michal Řiháček,

Ing. Dominika Friessová,

Ing. Veronika Řeháková,

Ing. Šarlota-Anna Životská,

doc. Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D.,

Ústav výživy zvířat a pícninářství,

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: xhronova@mendelu.cz

Celý článek najdete v časopise Krmivářství 2/2026.