Zkušenosti z let dávno minulých se střídáním pěstovaných plodin vyústily v sestavení osevních postupů se základním kamenem v podobě rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae). Právě tyto rostliny jsou charakteristické svou schopností biologické fixace dusíku, tedy zapojení vzdušného dusíku do biochemických procesů v rostlině a poté jeho využití při pěstování následných plodin.

Tématem se v Úrodě č. 6/2022 zabývá Ing. Antonín Kintl ze společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko. Připomíná, že po popsání postupu průmyslové výroby amoniaku, dnes označované jako Haber-Boschův proces, spatřila světlo světa přímá konkurence přírodním procesům, jež je dokázala do jisté míry nahradit. S rostoucí cenou vstupních surovin pro výrobu dusíkatých hnojiv nastala otázka, kde vzít dusík za rozumnou cenu? Není výhodnější vrátit se k přirozeným zdrojům, tedy k využívání procesu biologické fixace dusíku a zařazení dusík fixujících druhů do osevních sledů?

Již v 19. století bylo zjištěno, že významná část rostlinné hmoty obsahuje dusík, který je považován za základní stavební prvek života samotného. Je nepostradatelný v syntéze proteinů a proteidů (bílkoviny), chlorofylu, vitaminů, hormonů a DNA. Dusík je stavební jednotkou veškerých enzymů, které se podílejí na látkové výměně u rostlin a živočichů, včetně člověka. Dusík je také součástí naší atmosféry a najdeme ho v ní ve značném množství (78 %), proto by se mohlo zdát, že zásob dusíku máme hodně. Tato plynná forma dusíku je prakticky nedostupná pro většinu rostlin z důvodu jejich neschopnosti fixovat atmosférický dusík, to však neplatí pro rostliny z čeleď bobovitých. Zůstává otázkou – jak nejvhodněji můžeme dusík získat a poskytnout rostlinám, které ho pro dosažení požadované produkce potřebují.

Uvádí se, že biologická fixace N₂ je po fotosyntéze druhý nejdůležitější biologický proces na Zemi, neboť většina dusíku dnes vázaného v biomase organismů, v odumřelé organické hmotě, v humusových látkách i v nerostech organického původu (např. uhlí a živice) byla v minulosti fixována z atmosféry právě tímto významným procesem (Šimek, 2003). Biologická fixace dusíku byla popsána poprvé v 80. letech 19. století a stala se tématem mnoha výzkumných činností.*