Vědci Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) se zaměří na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce. Cílem je hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny a výsledky aplikovat při plánování současné krajiny, tak aby byla schopná efektivně čelit nepříznivým vlivům.

Větrolamy jsou účinnými adaptačními opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy. „Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem extremity počasí a také s celkovou degradací půdy,“ nastínila doc. Ing. Hana Středová, Ph.D., z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.

Životnost v minulosti zakládaných větrolamů končí, protože kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Je tedy čas přistoupit k jejich obnově. „Na to reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla doc. Středová. Včleňování dřevinné vegetace, tedy i větrolamů, do agrární krajiny spadá do fenoménu agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku.

Patentovali deflametr

Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. Pro kvantifikaci eroze v závislosti na meteorologických a půdních podmínkách vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem, který stanovuje množství a zrnitostní složení půdních částic erodovaných a unášených větrem.

„Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Kromě toho byl na základě četných měření parametru větrného pole v okolí větrolamů sestaven nomogram definující protierozní účinnost v různých vzdálenostech od větrolamu ve vazbě na jeho hustotu a rychlost větru,“ popsala doc. Středová. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.

Více informací naleznete v aktuálním vydání časopisu Úroda 11/2022.*