Po letech dominance chemické ochrany rostlin a převážně ruční práce při pěstování zeleniny se do centra pozornosti vrací mechanická kultivace. Důvodem nejsou jen rostoucí požadavky na udržitelnost hospodaření a tlak na snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin, ale také nedostatek pracovních sil a rychlý rozvoj digitalizace, strojového vidění a umělé inteligence.

Právě těmto tématům byl věnován workshop Moderní způsoby kultivace porostů, který uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., společnostmi Ullmanna s.r.o., a FlowerChecker s.r.o. a farmou Šik zelenina Ráječek.

Pole není homogenní

Úvodní přednášky byly zaměřeny na precizní zemědělství a využití moderní senzoriky. Jak zaznělo v příspěvku Ing. Jana Lukáše Ph.D. z Odboru ochrany plodin a zdraví rostlin CARC, základem současného přístupu je respektování přirozené heterogenity pozemků. Zatímco v minulosti se zemědělci snažili pole co nejvíce sjednotit, dnes se stále více pracuje s jejich přirozenou variabilitou.

Umělá inteligence hledá rostliny

Významnou roli získává umělá inteligence také při rozpoznávání vegetace. Brněnská společnost FlowerChecker, zastoupená Ing. Ondřejem Veselým, představila systémy využívající strojové učení pro identifikaci rostlin, chorob nebo invazních druhů. Technologie založené na analýze snímků z dronů dokážou vytvářet detailní mapy výskytu jednotlivých druhů rostlin a nacházejí uplatnění jak v zemědělství, tak při péči o krajinu.

Návrat mechanické kultivace

Další část programu byla věnována moderním metodám mechanické kultivace. Z přednášek Ing. Jana Velebila a Ing. Radka Pražana, Ph.D. (oba z Odboru zemědělské techniky CARC) je zřejmé, že nejde o návrat do minulosti, ale o využití osvědčených principů s podporou nejmodernější elektroniky.

Mechanická kultivace však dnes neplní pouze funkci regulace plevelů. Stále větší pozornost se soustřeďuje na její schopnost ovlivňovat vodní režim půdy a snižovat riziko eroze. Výzkumníci proto představili technologie, které během meziřádkové kultivace vytvářejí soustavu mikrodůlků a hrázek schopných zachytit srážkovou vodu přímo na pozemku. Pomocí speciálních pracovních orgánů vzniká v meziřadí mikroreliéf, který zpomaluje povrchový odtok a poskytuje více času pro vsakování vody do půdního profilu.

Od robotů k inteligentním plečkám

Zaslouženou pozornost účastníků workshopu přitahovala technologie společnosti Ullmanna. Firma vznikla teprve před několika lety, přesto se její systémy používají na stovkách strojů po celém světě.

Zajímavé je, že vývoj se postupně odklonil od konstrukce vlastních autonomních robotů směrem ke specializovaným kamerovým systémům pro klasické plečky. Právě tato cesta se podle Martina Ullmanna ukázala jako ekonomicky životaschopnější než vývoj plně autonomních strojů.

Základem technologie je kamera sledující porost v reálném čase. Umělá inteligence nevyhledává plevele, ale identifikuje kulturní rostliny. Jakmile systém rozpozná pěstovanou plodinu, nože se otevřou a rostlinu bezpečně obejdou. V ostatních místech zůstávají zavřené a plevel mechanicky ničí. Velkou výhodou je schopnost pracovat přímo v řádku, tedy v prostoru, který byl ještě před několika lety doménou ruční práce.

Čtyři roky zkušeností v Ráječku

Nejcennější informace přinesly zkušenosti z provozu. Farmář Inocenc Šik hospodaří se svým synem přibližně na deseti hektarech zeleniny v Ráječku a prototyp robotické plečky společnosti Ullmanna používá již čtvrtým rokem.

Podle jeho slov byla hlavním důvodem pořízení technologie snaha omezit závislost na sezónních pracovnících. Zatímco dříve bylo na okopávání několika hektarů zeleniny potřeba najmout skupinu deseti brigádníků na jeden až dva týdny, dnes většinu práce zvládne stroj. Plečka se na farmě používá především v salátech (farmáři jich pěstují několik druhů), celeru řapíkatém a bulvovém, zelí a dalších druzích zeleniny.

Celý článek najdete v červencovém Farmáři.*