Močovina je v zemědělské praxi již dlouhodobě využívána nejen pro hnojení do půdy, ale často také pro mimokořenovou výživu rostlin během jejich důležitých růstových fází. Močovina je považována za rychle působící zdroj dusíku. Vědecké poznatky z fyziologie rostlin však upozorňují, že bychom její působení neměli přeceňovat. V týdeníku Zemědělec (16/2026) toto téma rozebírá Ing. Jindřich Černý, Ph.D., s kolektivem autorů z České zemědělské univerzity v Praze.

Slibná strategie

Listová (foliární) aplikace močoviny představuje podle autorů článku slibnou strategii pro optimalizaci výživy dusíkem zejména u plodin, kde je to důležité pro jejich růst a tvorbu výnosu. Obecně je využíváno snadné rozpustnosti močoviny, což je praktické z pohledu rychlé přípravy postřikové jíchy. Neutrální hodnota pH močoviny, resp. jejího roztoku, umožňuje její dobré mísení spolu s pesticidy, což nezvyšuje náklady na samostatnou aplikaci. Močovina si i po rozpuštění zachovává elektroneutrální povahu, a tak s ohledem na základní poznatky o průniku látek do rostlinných pletiv předpokládáme, že bude rychle působit. Močovina proniká rychle přes vrchní povrch listů (pokožku – kutikulu) a je absorbována buňkami mnohem rychleji než ionty, protože nepolární látky difundují snadněji. Obvykle lze bez poškození rostlin (při správných podmínkách pro aplikaci) využít i vyšší koncentrace roztoků močoviny. Může se tak zdát, že mimokořenovou výživou s pomocí močoviny lze zajistit dostatek dusíku pro rostliny a případně ušetřit na dávkách klasických granulovaných hnojiv. To by nám přišlo vhod v letošním roce, kdy ceny dusíkatých hnojiv vlivem světových konfliktů zase výrazněji zdražují, avšak prodejní ceny komodit se ještě významně nezvyšují, uvažují autoři článku.

Jaké jsou výhody, ale i rizika mimokořenové výživy močovinou se dočtete v aktuálním tématu týdne (Zemědělec 16/2026).*

Úvodní fotografie: Působení dusíku z foliárně aplikované močoviny ovlivňují nejen vnější podmínky, ale významně také vnitřní procesy v rostlinách Foto Jindřich Černý