O necelých 83 hektarů na 4860 ha klesla meziročně sklizňová plocha chmelnic. Uvádí to Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě své aktuální evidence. Chmel se na našem území pěstuje u 122 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko.

Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Jak uvádí, největší plochu zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3743,5 hektaru, což představuje 77 % výměry chmelnic v České republice.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 500,1 hektaru sklizňové plochy, která činí 10,3 % všech chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 616,3 hektaru, tj. 12,7 % ploch chmelnic v ČR.

Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 12,8 hektaru na současných 410,2 hektaru. Plocha odrůdy Premiant se snížila o 15,9 hektaru na současných 196,9 hektaru a plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 7,5 hektaru na aktuálních 78 hektarů.

Žateckého poloraného červeňáku méně

V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 88,3 hektaru, na 4047,3 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 2,1 % (v roce 2022 tato odrůda zaujímala plochu 4135,6 hektaru).

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 211,6 hektaru, což představuje 4,4 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 48,4 hektaru. Z nově vysazených ploch zaujímá největší výměru Žatecký poloraný červeňák, a to 171,7 hektaru, tj. 81,1 % výsazů.*