Ve společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o. v Troubsku uskutečnil seminář „Odborné přednášky pro zemědělskou praxi“, který přilákal různorodou skupinu posluchačů – od zástupců státní správy přes soukromé zemědělce a farmáře až po akademické pracovníky z univerzit. Program semináře potvrdil, že moderní zemědělství již není jen o tradičních postupech, ale o integraci precizních technologií, ekologické odpovědnosti a ekonomické stability.

RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu pícninářského a Zemědělského výzkumu, zdůraznil, že zemědělství musí být udržitelné sociálně, ekologicky i ekonomicky. V rostlinolékařské praxi upozornil na rostoucí rezistenci škůdců a nedostatek náhrad v systémech integrované ochrany. Budoucnost vidí v bioekonomice a efektivním využití biomasy a bioodpadů. Pro praktické využití ústav nabízí také čmeláky pro zvýšení opylovací schopnosti ploch.

Laboratorní data a biologizace

Přesná data o stavu půdy a kvalitě krmiv jsou pro moderního hospodáře klíčová. Mgr. Denis Šubert představil služby laboratoře Agrolab, spol. s r. o., která se zaměřuje na detailní analýzy rostlinných materiálů, hnojiv i vody. Na významu nabývá také biologická ochrana. Bc. Antonín Drda vysvětlil roli mikrobiálních přípravků (bakterií a hub), které pomáhají fixovat dusík, zpřístupňovat fosfor a posilovat imunitu rostlin. Upozornil však, že účinnost těchto látek závisí na správném načasování a vhodných půdních podmínkách.

Role meziplodin v ochraně půdy

Vzhledem k tomu, že 70 % zemědělských půd v ČR je ohroženo vodní erozí, představují meziplodiny zásadní řešení. Ing. Lucie Šedová z oddělení agrotechniky v Troubsku doložila, že meziplodiny zlepšují strukturu půdy, zvyšují obsah humusu a potlačují plevele. Jako vysoce efektivní se jeví nevymrzající žito svatojánské, které dosahuje až 90% pokryvnosti.

Ing. Antonín Kintl, Ph.D., doplnil, že pro tvorbu stabilního humusu je klíčový lignocelulózový komplex v biomase. Varoval před nadměrným hnojením meziplodin digestátem, které vede k příliš rychlému rozkladu biomasy a úniku uhlíku do atmosféry. Meziplodiny navíc fungují jako tzv. „biodrilling“, kdy jejich kořeny připravují cestu pro následné plodiny, například kukuřici.

Klimatické trendy a jarní mrazy

Analýza dlouhodobých dat z let 2005–2023, kterou prezentoval Ing. Jaroslav Lang, Ph.D., potvrzuje statisticky významný růst průměrných teplot v Troubsku. I když úhrn srážek zůstává stabilní, mění se jejich rozložení a ubývá mrazových dnů v předjaří. To vede k předčasnému probouzení vegetace, kterou následně poškozují dubnové a květnové přízemní mrazíky. Největší riziko pro zemědělce představují právě tyto prudké teplotní výkyvy, nikoliv extrémně nízké teploty jako takové.

Celý článek naleznete v týdeníku Zemědělec na str. 28.*