Ministr zemědělství Martin Šebestyán by chtěl otevřít debatu o předkupním právu na zemědělskou půdu. V posledních letech podle něj výrazně přibývá vlastníků zemědělské půdy, kteří na ni nehospodaří, což mimo jiné ztěžuje mladým zemědělcům začít se zemědělským podnikáním. Uvedl to na dnešní konferenci s názvem Budoucnost českého zemědělství v Senátu. Rovněž poukázal na to, že ČR by se měla zaměřit na svoji potravinovou bezpečnost a zvýšit potravinovou soběstačnost. Představil také cíle Ministerstva zemědělství, mezi nimiž je vytvořit v České republice takové podmínky, které umožní zemědělcům a potravinářům ve větším množství vyrábět potraviny v tuzemsku.

Na systému by se měly shodnout všechny strany 

Předložení návrhu zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce má vláda i ve svém plánu legislativy. S předložením ministerstvo počítá v prvním čtvrtletí roku 2027, zákon by měl nabýt účinnosti v roce 2028. Podle dřívějších vyjádření by se mělo jednat o předkupní právo pro propachtované pozemky. "Cílem je zejména zamezení spekulacím, podpora potravinové suverenity, posílení suverenity podnikání," uvádí legislativní plán. Vytvoření návrhu zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu žádali i některé zemědělské nevládní organizace. Ministr doplnil, že před 20 lety vlastnily zemědělskou půdu v ČR tři miliony lidí a několik desítek tisíc podniků. Nyní je lidí vlastnících zemědělskou půdu 1,6 milionu a počet firem jako vlastníků vzrostl na 250 000. "Dostali jsme se do situace, kdy pokud chce začít mladý zemědělec nebo rodinná farma fungovat a kupuje hektar půdy, uvědomí si, že návratnost hektaru je za tři až čtyři generace. Ovšem když má někdo prostředky a chce je někde uložit, tak tím, že náš trh s půdou nemá žádnou regulaci, tak růst cen zemědělské půdy je velice zajímavý, a proto nám roste počet investorů. Je otázka, jestli chceme, aby to takto zůstalo," řekl Šebestyán s tím, že proto by rád zahájil diskusi ohledně změny pravidel, na případných úpravách se podle něj ale musí shodnout všechny strany, aby systém vydržel další desítky let. Zmínil příklady z jiných zemí, které po změně režimu prodej půdy určitým způsobem omezily, třeba prostřednictvím zastropování množství půdy na právnické osoby, nebo kontrolují prodeje zemědělské půdy a snaží se preferovat, aby se dostávala do rukou hospodařících zemědělců. "Pokud s tím nic dělat nebudeme, jsem přesvědčený, že se bude zvyšovat procento půdy v rukou osob, které na ni nebudou hospodařit, a bude to mít i zásadní vliv na cenu potravin," dodal ministr. Přípravu zákona o prodeji zemědělské půdy však kritizuje Asociace soukromého zemědělství. Asociaci vadí, že by zákon mohl zasahovat do práva majitele volně zacházet se svým majetkem a prodat půdu komu uzná za vhodné.*