Pondělí 24. srpen 2026svátek má Bartoloměj
Zdraví zvířat, stejně jako kvantitativní a kvalitativní aspekty užitkovosti, mohou být až ze 70 % ovlivněny výživou. Krmivo představuje jeden z hlavních ekonomických nákladů v chovu zvířat a pochopení vlivu strategie výživy na kvalitu a tržní schopnost chovu a produktů zásadním způsobem ovlivňuje ziskovost chovů. Kvalita krmiva, stejně jako určitý podíl mastných kyselin, je nezbytná pro zajištění optimálního růstu, vývoje zvířat a získání vysoce kvalitních animálních produktů určených pro lidskou výživu.
Přidávání tuku do krmných dávek nebo krmných směsí kromě dodání energie zvyšuje vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, zvyšuje chutnost krmiva a zvyšuje efektivitu spotřebované energie. Snižuje rychlost průchodu tráveniny v gastrointestinálním traktu, což umožňuje lepší vstřebávání všech živin přítomných v krmivu.
Mastné kyseliny jsou základními složkami většiny lipidových sloučenin nebo slouží jako substráty pro bioaktivní molekuly. Kromě délky řetězce se od sebe mastné kyseliny liší počtem, typem a umístěním dvojných vazeb. Mastné kyseliny bez dvojných vazeb se označují jako nasycené, s jednou dvojnou vazbou jako mononenasycené a se dvěma nebo více dvojnými vazbami jako polynenasycené mastné kyseliny. Jedním z faktorů, který ovlivňuje kvalitu krmiva je obsah nasycených a nenasycených mastných kyselin, jejich poměr a spektrum. Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) obsahují esenciální mastné kyseliny a jsou potřebné ve výživě lidí i zvířat. U savců pocházejí mastné kyseliny primárně z krmiva, jež jsou metabolizovány nebo začleněny jako součást buněčných struktur. Polynenasycené mastné kyseliny jsou rozděleny do dvou hlavních skupin: n-6 PUFA a n-3 PUFA. Přídavek n-6 a n-3 mastných kyselin do krmných směsí např. drůbeže se v posledních letech stal významným trendem ve výživě hospodářských zvířat. Použití polynenasycených mastných kyselin ve výživě drůbeže má prokazatelný vliv na snížení obsahu cholesterolu
a celkových lipidů v krvi a vaječném žloutku. Tento přístup představuje efektivní opatření ke zlepšení kvality drůbežích produktů a jejich pozitivnímu vlivu na zdraví spotřebitelů. Výsledky několika studií potvrzují, že suplementace potravin nebo krmiv PUFA může minimalizovat škodlivé účinky triglyceridů a celkového cholesterolu na živočišný organismus. Závěry těchto výzkumů potvrzují, že dodání PUFA do krmných směsí drůbeže přináší nejen lepší nutriční profil drůbežích produktů, ale také přispívá ke zdravějšímu metabolickému profilu drůbeže samotné. Tento přístup je vhodný nejen z hlediska zdravotní prevence pro lidskou populaci, ale i pro optimalizaci výrobních postupů v chovu drůbeže. Mastné kyseliny n-6 a n-3 mají zásadní vliv na genovou expresi. Jejich hladiny v krvi jsou ovlivňovány nejen příjmem ze stravy, ale také endogenním metabolismem, který je transformován jednonukleotidovými polymorfismy v jejich metabolických drahách. Z tohoto důvodu je vyvážený příjem n-6 a n-3 mastných kyselin nezbytný pro udržení zdraví a prevenci řady onemocnění. Podle odborných studií se doporučený poměr n-6/n-3 mastných kyselin pohybuje mezi 3:1 až 4:1. Nicméně evoluční aspekty lidské stravy a genetika naznačují, že ideální poměr by mohl být ještě užší, a to mezi 1:1 až 2:1. Zajištění vyváženého poměru n-6/n-3 mastných kyselin je klíčové nejen pro zdraví srdce a prevenci ischemické choroby srdeční, ale také pro snížení rizika dalších chronických civilizačních onemocnění. Jednou z nejintenzivněji zkoumaných fyziologicky aktivních složek pocházejících z živočišných produktů jsou n-3 mastné kyseliny, které se nacházejí především v tučných rybách jako je losos, tuňák, makrela, sardinky a sledě. Mezi primární n-3 mastné kyseliny patří kyselina α-linolenová, kyselina eikosapentaenová a kyselina dokosahexaenová. Kyselina dokosahexaenová je nezbytnou složkou fosfolipidů buněčných membrán, zejména v mozku a sítnici oka, kde hraje klíčovou roli pro jejich správnou funkci. Polynenasycené mastné kyseliny n-3 patří mezi důležité složky lidské stravy, přičemž jejich význam spočívá ve dvou hlavních oblastech. První z nich je jejich role ve vývoji a udržování zdraví mozku. Druhou oblastí je prevence různých onemocnění, zejména kardiovaskulárních chorob a psychiatrických poruch, jako jsou stres, deprese a demence.
Esenciální mastné kyseliny při optimálním poměru PUFA n-6/n-3 mohou pozitivním způsobem ovlivnit zdravotní stav zvířete a u hospodářských zvířat prostřednictvím jejich živočišných produktů a potravin pozitivně působit na zdravotní stav lidské populace v podobě funkční suroviny nebo potraviny animálního původu. Mezi potraviny, které poskytují n-6 mastné kyseliny, patří sójový, palmový, slunečnicový a řepkový olej; zatímco mezi potraviny, které poskytují n-3 mastné kyseliny, patří některé ořechy a rostlinné a rybí oleje. Olejniny hrají klíčovou roli při poskytování rostlinných olejů pro širokou škálu účelů. Mezi hlavní olejniny patří řepka a slunečnice. Šrot z olejnatých semen, který je vedlejším produktem zpracování semen pro získání oleje, se ve velké míře používá v krmivech pro zvířata, a je proto důležitým ekonomickým aspektem produkce olejnatých semen. I když různá olejnatá semena mají různé chemické složení, všechna obsahují bílkoviny, tuk, škrob, vitaminy, vodu a minerály. Olejnatá semena obsahují minimálně 15 % tuku a současně jsou zdrojem cenných bílkovin. Luskoviny jsou v České republice klíčovými plodinami, které poskytují rostlinné bílkoviny jako krmivo pro hospodářská zvířata i pro potravinářský průmysl. Celosvětově nejrozšířenější luskovinou je sója luštinatá, která se z hlediska hospodářského významu řadí mezi olejniny. Luskoviny jsou bohatým zdrojem bílkovin, vlákniny, bioaktivních látek a minerálních prvků jako je draslík, vápník, hořčík a fosfor. Obsah sacharidů je v luskovinách nižší než v obilovinách, přičemž obsah tuku je většinou nízký, i když vysoké nutriční kvality. Obilná zrna, jako ječmen, kukuřice, pšenice, tritikale, oves a čirok, tvoří významnou součást krmných dávek vysoce užitkových přežvýkavých zvířat. Jejich hlavní výhodou je vysoký obsah energie, zejména ve formě škrobu, který je hlavní složkou obilovin a klíčovým faktorem ovlivňujícím jejich krmnou hodnotu. Aby bylo možné maximalizovat trávení a využití škrobu, obiloviny se často podrobují různým zpracovatelským postupům. Obilná zrna nejen že zvyšují energetickou hodnotu krmné dávky, ale zároveň se jednotlivé druhy liší obsahem škrobu a jeho degradovatelností v bachoru. Navíc díky velmi nízkému obsahu vlhkosti je možné obilná zrna dlouhodobě skladovat za vhodných podmínek.
Práce porovnává obsah tuku a mastných kyselin u vybraných komodit rostlinného původu, které tvoří základ krmných dávek a krmných směsí ve výživě zvířat. Práce je zaměřena na krmné komodity, které krmivářský průmysl v podmínkách zemědělské praxe využívá jako zdroj energie, a to nejen po stránce kvantitativní, ale i po stránce kvalitativní jako zdroj zejména esenciálních polynenasycených mastných kyselin. Byl porovnán obsah tuku a mastných kyselin u vybraných komodit rostlinného původu, které tvoří základ krmných dávek a krmných směsí ve výživě zvířat, a byl posouzen poměr mezi polynenasycenými mastnými kyselina n-6/n-3.
Pozornost při výběru krmných komodit byla zaměřena na vybrané zástupce obilovin, kde byly vybráni dva zástupci, u kterých se očekával vyšší obsah tuku i zajímavá skladba mastných kyselin – kukuřice (Zea), oves (Avena). Pozornost byla dále zaměřena na luštěniny, které kromě sóje můžeme obecně charakterizovat jako krmné komponenty s nízkým obsahem tuku, ale s tukem vysoké kvality, kde kvalita je dána zastoupením esenciálních mastných kyselin ze skupiny PUFA – hrách obecný (Pisum sativum), bob obecný (Vicia faba), cizrna (Cicer), sója luštinatá (Glycine max), lupina bílá (Lupinus albus). Třetí skupinou byly olejniny, které představují tradiční zdroj tuku a mastných kyselin určených pro výživu zvířat, kde do olejnin byla zahrnuta i chia semínka, která společně s makovým a lněným semínkem, mohou nalézt uplatnění ve výživě např. zájmových zvířat nebo okrasného ptactva – řepka (Brassica napus), slunečnice (Helianthus), len (Linum), mák setý (Papaver somniferum), šalvěj hispánská (Salvia hispanica) - chia semínka. Každý zástupce vybrané krmné komodity z řad obilovin, luštěnin a olejnin byl zastoupen počtem 10 vzorků získaných v množství 300 g bez odrůdové specifikace. Před vlastní analytickou činností byly vzorky mletím homogenizovány dle Metody laboratorního zkoušení produktů ke krmení vycházející z Nařízení komise (ES) č. 152/2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění.
V laboratoři Ústavu chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie FVHE VETUNI Brno byla provedena chemická analýza. Pozornost byla zaměřena na stanovení obsahu tuku a mastných kyselin. Obsah tuku byl vyjádřen v g/kg. Tuk byl u vybraného souboru krmných komodit stanovený přístrojem ANKOM XT10 Fat Analyzer (firma O.K. SERVIS BioPro) extrakčním postupem. Obsah mastných kyselin, které charakterizují kvalitu tuku, byl vyjádřen v g/100 g tuku. Mastné kyseliny byly vyjádřeny u vybraného souboru krmných komodit individuálně i skupinově (v práci jsou uvedeny pouze sumy mastných kyselin) jako SFA = suma nasycených mastných kyselin, MUFA = suma mononenasycených mastných kyselin, PUFA = suma polynenasycených mastných kyselin, n-3 PUFA a n-6 PUFA. Mastné kyseliny byly detekovány plynovou chromatografií analyzátorem GAS CHROMATOGRAPH GC-2010 (firma Schimadzu). Analytickou činností bylo pozorováno, že některé mastné kyseliny u analyzovaných vzorků nebyly zachyceny nebo byly pod hodnotou detekce analyzátoru.
V posledních letech se pozornost nesoustředí pouze na množství vyprodukovaných potravin, ale také na jejich kvalitu a zdravotní nezávadnost. Výživa má zásadní vliv na zdraví zvířat, proto její správná znalost a využití krmiv, která nutričně odpovídají fyziologii zvířete může pozitivně ovlivnit jak konečné produkty, tak i zdraví a pohodu zvířat. Polynenasycené mastné kyseliny považujeme za esenciální mastné kyseliny, které jsou prospěšné ve výživě zvířat i lidí. U savců pocházejí tyto mastné kyseliny především z krmiv, proto zařazení vhodných krmných komponent, které jsou bohaté na esenciální mastné kyseliny do krmných směsí může pozitivně ovlivnit výsledné produkty i zdraví zvířat. Mastné kyseliny hrají ve výživě zvířat klíčovou roli, a to nejen jako zdroj energie, ale i jako důležitá stavební složka organismu, kde jsou mastné kyseliny např. součástí buněčných membrán (fosfolipidy) nebo se podílejí na vývoji nervové tkáně, zejména PUFA n-3. Jejich význam se liší podle druhu zvířete (monogastrická vs. přežvýkavá zvířata), věku i užitkového zaměření.
Organismus si některé mastné kyseliny neumí syntetizovat. Jedná se o některé PUFA n-6 nebo PUFA n-3, a proto musí být povědomí o přirozených zdrojích těchto mastných kyselin v jakých krmivech se nacházejí. Jejich případná deficience může způsobit poruchu růstu
a vývoje organismu, může mít negativní dopad na reprodukční schopnost nebo způsobit snížení imunity zvířete, a tím ovlivnit welfare zvířete z neadekvátní výživy.
Mastné kyseliny z obecného hlediska představují nejen významný zdroj energie pro zvířata, ale jsou nezbytné pro jejich růst, vývoj, reprodukční schopnost, imunitní odezvu organismu a jsou klíčové pro kvalitu animálních produktů. Získané výsledky potvrzují, že pozornost je zapotřebí věnovat nejen obsahu tuku v krmné komoditě, ale je nutné pozornost zaměřit i na kvalitativní stránku tuku, která je hodnocena profilem mastných kyselin. Rostlinné komodity představují významný zdroj mastných kyselin a jejich profil je vhodné zohlednit při sestavování krmných dávek pro výživu zvířat.
Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Mgr. Alena Saparová, Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2026.*
