Při pěstování ozimé pšenice je také důležité správné vyhodnocení vlivu hnojení a půdních vlastností na příjem dusíku rostlinami, obsah dusíkatých látek v zrnu, bilanci dusíku či celkovou efektivitu jeho využití rostlinami. Lze však nalézt mezi uvedenými faktory průkazné závislosti? V prvním díle zveřejněném v časopise Úroda (7/2024) Ing. Jindřich Černý, Ph.D., s kolektivem z České zemědělské univerzity vysvětlili, že při hodnocení výnosu není jednoduché vliv různých systémů hnojení jednoznačně potvrdit.

Závislost mezi výnosem a potřebou dusíku

V prvním díle autoři článku informovali o tom, že podzimní hnojení fosforem a draslíkem nemá velký vliv na výnos, pokud tyto živiny nejsou pro rostliny deficitní a jejich zásoba v půdě je na úrovni vyhovujícího či dobrého obsahu. Výnos naopak může ovlivnit (snížit) například nevhodné pH půdy, resp. obsah přijatelného a výměnného vápníku v půdě.

V srpnovém vydání si autoři kladou otázku: Budou také rostliny podobně reagovat při příjmu, resp. odběru dusíku? Jelikož u ozimé pšenice je vztah mezi výnosem a odběrem dusíku poměrně těsný, lze předpokládat, že rostliny budou odběrem dusíku reagovat na dosažený výnos. To potvrzují i výsledky zveřejněné v článku (Úroda 8/2024), které prezentují celkové odběry dusíku ozimou pšenicí na vybraných stanovištích, tj. Praha-Suchdol (demonstrační a pokusný pozemek ČZU, FAPPZ) a Lukavec u Pacova (soukromá pokusná stanice pana Velety). Z nich je patrné, že odběr dusíku i v prezentovaných pokusech skutečně těsně koresponduje s výnosem. Při vyšších výnosech jsou dosahovány větší odběry dusíku, což byl například rok 2022 na stanovišti Lukavec a rok 2023 na lokalitě Praha-Suchdol.

Více informací přináší srpnové vydání časopisu Úroda (8/2024).*