Rodinná firma Loděnice s. r. o. hospodaří přibližně na 650 ha zemědělské půdy. Kromě tradičních polních plodin, které tvoří nezbytnou součást osevního postupu, se specializuje na pěstování cibule a papriky. Pomyslná „trojnožka“ stability a rozvoje této společnosti stojí na pečlivé agronomické práci, promyšlených investicích a dobře nastaveném systému odbytu vypěstované produkce.

Jednatelé společnosti Ing. Karel a Jiří Pilař z Loděnice pocházejí. ,,V roce 1992 jsem začal hospodařit jako soukromý zemědělec a s bratrem jsme se tehdy na 150 hektarech pustili do pěstování polních plodin – ozimé pšenice, jarního ječmene, ozimé řepky a salátových okurek, které za pár let nahradila cibule. Významný byl pro nás rok 2000, kdy jsme začali budovat systém kapkových závlah a mezi pěstované plodiny přibyla paprika,“ zavzpomínal Jiří Pilař. Dnes je ve vedení společnosti také Ing. Tomáš Pilař, syn Jiřího, který ve firmě začínal jako brigádník na různých pracovních pozicích a získané zkušenosti se mu hodily jak při studiu na MENDELU, ale využívá je především ve své současné práci. Kromě funkce jednatele Loděnice s. r. o. je Tomáš Pilař předsedou představenstva Jihomoravské zeleniny, družstva. Že je firma opravdu rodinná, jsem zjistila ve chvíli, kdy začali počítat, kolik členů rodiny vlastně v Loděnici pracuje. Zastavili se na čísle dvanáct.

Plodiny v osevním sledu

Jak jsem již v úvodu zmínila, Pilařovi hospodaří zhruba na 650 ha zemědělské půdy, přičemž 140 ha pravidelně vyčleňují pro pěstování zeleniny. Největší plochu zaujímá cibule s 90 ha, necelých 50 ha patří paprice a na několika dalších hektarech pěstují dýně hokaido, které v menší míře doplňují dýně určené na Halloween. Aktuálně je z celkové plochy 420 ha zavlažovatelných. ,,Zelenina je skvělou předplodinou pro tradiční polní plodiny, které po ní dosahují výborných výnosů. Pro letošní rok je v osevním postupu zastoupena na 340 ha ozimá pšenice, na 90 ha jsme zaseli ozimou řepku, která ale díky suchu po zasetí špatně vzešla, tak uvidíme, jestli ji nebudeme muset nahradit kukuřicí. Do osevního sledu doplňujeme také jarní hrách a kukuřici. Před paprikou a cibulí se snažíme nepěstovat nic jiného než pšenici, která se nám, nejen s ohledem na následné zaplevelení ploch pro zeleninu, nejlépe osvědčuje,“ vysvětlil Tomáš Pilař. ,,Po sklizni plodin na podzim se půda podmítne a jemně prokypří. Před výsevem ozimé pšenice na půdu aplikujeme NPK hnojivo inteligentním rozmetadlem, které mimo jiné umí hnojení podle předpisových map. Provádíme také preemergentní herbicidní ochranu, kde musíme vybírat přípravky, které nebudou poškozovat následně vysazené papriky nebo cibuli. Na jaře proběhne regenerativní hnojení močovinou v dávce 140 kg/ha a následně v produkční dávce 150 kg/ha. Naštěstí se u nás můžeme opřít o naše půdy – černozemě na spraších, které krásně drží jarní vláhu až do června. Co se týká ostatních polních plodin kukuřici sejeme prostřednictvím služeb, o setí řepky se postaráme sami.“

Cibule od června do května

Se založením pěstitelské plochy pro ozimou cibuli to bývá podle Tomáše Pilaře složitější, seje se v srpnu, kdy je většinou sucho a při zpracování půdy se mohou tvořit hroudy. Půda se před setím ošetří rotačním kypřičem, následuje setí přesným secím strojem. Ochranu zajišťuje herbicidní ošetření provedené s využitím kvalitní aplikační techniky. Do základu hnojí NPK a během vegetace dvakrát aplikují dusíkaté hnojivo DASA. Samozřejmostí je kapková závlaha, která se spouští pro dobré vzcházení hned po zasetí. Využívají vodu ze čtyř vrtů a z reten čních nádrží s kapacitou až 7 tisíc m3, do nichž se zachytává srážková voda ze střech skladových hal. Jarní cibule je pěstována ve stejné technologii, rozdíl spočívá pouze v jarním termínu setí. První ozimá cibule se sklízí již v polovině června. Malá část sklizně probíhá ručně jednak z důvodu efektivního využití pracovníků uvolněných po ukončení výsadby papriky, jednak s ohledem na poptávku obchodních řetězců po čerstvé cibuli. Cibule sklízená mechanicky se naskladňuje na hromadu ve ventilované hale a postupně se zpracovává a balí. Jak mi sdělil Tomáš Pilař, sklizeň musí probíhat co nejrychleji ve správném termínu a v optimálních podmínkách, protože jinak lze během jediného dne znehodnotit výsledek celoroční práce. Během sklizňového období probíhá pětkrát a v souhrnu zabere asi deset dnů. ,,Najít pro cibuli deset skutečně ideálních sklizňových dnů ale někdy není snadné. Ročně jí sklidíme až pět tisíc tun, přičemž denní rekord byl 750 tun. Vlastní skladovací kapacity o objemu tři tisíce tun nám umožňují plynulé zásobování trhu v některých sezónách od června až do května příštího roku.“

Pro přímý konzum i konzervaci

Jak uvedl Tomáš Pilař, před výsadbou paprik zařazují do osevního sledu meziplodiny. Po sklizni pšenice a podmítce proběhne výsev hořčice se svazenkou, hrachem a ředkví. Na podzim k meziplodině aplikují slepičí hnůj v dávce 10 t/ha, který společně s meziplodinami zapraví do půdy. V jarních měsících se půda připraví rotačním kypřičem, pohnojí se dusíkatým vápnem v dávce 350 kg/ha, nainstalují se kapkové hadice společně s biodegradovatelnou mulčovací fólií, jejíž hlavní složkou je kukuřičný nebo řepný škrob. Fólie pomáhá zadržovat vodu v půdě, brání prorůstání plevelů a po sklizni je zapravena do půdy. Tento postup eliminuje náklady na její likvidaci, šetří práci a snižuje zátěž pro životní prostředí. Samotná výsadba je rozložena do čtyř týdnů, rostliny jsou poté zakryty netkanou textilií. Během vegetace v meziřadí plečkují a selektivně aplikují herbicidy. Bílé, zelené papriky a kapie jsou distribuovány do obchodních řetězců, pro zpracovatelský průmysl jsou určeny hlavně bílé papriky na zamražení a velká část kapií. Produkce, která nenajde odbyt v obchodních řetězcích, směřuje do konzerváren. ,,Po sklizni je paprika vytříděna na dvou třídicích linkách. Co sklidíme, odjíždí ten samý den, nebo nejpozději druhý den ráno k distribuci. Jediné, co skladujeme několik dní v chladicím prostoru, je druhá jakost pro konzervárny, protože nějaký čas trvá, než nashromáždíme odpovídající množství,“ ujal se slova Jiří Pilař. Důležité je podle Tomáše Pilaře sjednocení velkých pěstitelů zeleniny v Jihomoravské zelenině, družstvu. ,,Celkem dáme dohromady papriku pěstovanou na 180 ha a další zhruba na 50 ha mimo družstvo, což nám při jejím prodeji dává slušnou vyjednávací pozici a umožňuje sklizeň probíhající tři měsíce a následnou distribuci rozložit podle našich potřeb. Další výhodou je také zajištění společné logistiky. Papriky vypěstujeme ročně kolem 3 tisíc tun a celá Jihomoravská zelenina, družstvo 10–12 tisíc tun.“

Kapková závlaha je nezbytná

S Ing. Václavem Kleinem, dodavatelem závlahových systémů Netafim, spolupracují Pilařovi již od roku 2000. Tehdy pro ně navrhnul závlahový systém pro 10 ha paprik, který s postupným rozšířením funguje dodnes. Václav Klein dodává do Loděnice také zmíněné biodegradovatelné mulčovací fólie a jednosložková vodorozpustná hnojiva společnosti Everris. ,,Pomocí mixéru živin lze pro zavlažované rostliny připravit přesně takovou hnojivou směs, jakou aktuálně potřebují. Z několika jednosložkových hnojiv zařízení dávkuje jednotlivé složky v nastavených poměrech a míchá je do výsledného roztoku k zálivce. Výhodou je možnost rychle reagovat na změny během sezóny a upravovat složení směsi bez nutnosti skladovat a aplikovat hotová vícesložková hnojiva. Systém tak pomáhá udržet stabilní přísun živin, zlepšit využití hnojiv a omezit plýtvání i riziko přehnojení,“ shrnul Václav Klein. *

Markéta Kratochvílová