Intenzita výskytu houbových patogenů zemědělských plodin je závislá především na průběhu počasí, ale také na způsobu hospodaření, odolnosti pěstovaných odrůd a podobně. Hlavními faktory ovlivňujícími růst mycelia, produkci a uvolňování spor a další části životního cyklu hub jsou teplota a vlhkost. Od poloviny 20. století byly celosvětově pozorovány změny u mnoha klimatických jevů. Globální průměrná teplota vzduchu roste a Evropa se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr (www.klimatickazmena.cz). Zvyšuje se extremita horkých vln a zároveň se potýkáme v mnoha oblastech se suchem. Epizody sucha ale často střídají povodně. Informuje o tom v časopise Úroda (12/2023) Mgr. Jana Palicová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Jak dále uvádí, původci listových skvrnitostí přežívají na posklizňových zbytcích a dlouhý teplý podzim v kombinaci s mírnou zimou posledních let jsou optimální pro tvorbu spor, které již v předjaří infikují ozimé obilniny. V poslední sezóně 2022/2023 vykazovalo několik měsíců odchylky od dlouhodobého normálu (1981–2010). Podzim 2022 byl abnormálně teplý stejně jako leden 2023, duben 2023 byl naopak teplotně podnormální a srážkově silně nadnormální. Květen 2023 byl sušší a teplotně normální, červen pak srážkově i teplotně nadnormální. Tyto dva měsíce jsou klíčové pro šíření patogenů na praporcové listy, kde mají značný vliv na výnos.

V nastupující zemědělské sezóně bylo podle dat ČHMÚ září 2023 nejteplejším od roku 1961, zároveň však srážkově podnormální. Patogeny způsobující listové skvrnitosti na pšenici řadíme do skupiny vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Přes zimu dochází k produkci pohlavních plodnic (pseudothecií), která závisí na vodním potenciálu, podobně jako tvorba askospor uvnitř plodnic. Počasí v průběhu zimního období tedy předznamenává množství primárního inokula, které infikuje mladé ozimy, uvádí autorka.

Ve svém článku se dále zabývá podrobněji braničnatkou pšeničnou (Zymoseptoria tritici – septoriová skvrnitost pšenice), která je v posledních letech dominantním druhem způsobujícím listové skvrnitosti na pšenici v ČR i dalších evropských státech. Dále se věnuje braničnatce plevové (Phaeosphaeria nodorum – feosferiová skvrnitost pšenice) a třetímu původci listových skvrnitostí, jímž je Pyrenophora tritici-repentis (pyrenoforová skvrnitost pšenice) v anglické literatuře známá pod názvem „tan spot“.

Ochrana proti listovým skvrnitostem podle Mgr. Palicové spočívá v prvé řadě v agrotechnických opatřeních, z nichž nejvýznamnější je osevní postup, neboť všechny patogeny přežívají na posklizňových zbytcích několik let. Dále se doporučuje pozdější setí a pěstování odolnějších odrůd. V případě zvýšeného výskytu patogenu ve fázi sloupkování a zároveň počasí vhodného pro rozvoj epidemie je doporučena chemická ochrana, která je někdy prováděna opakovaně až do fáze metání.

Více informací přináší časopis Úroda (12/2023).*

Úvodní fotografie: Braničnatka plevová Foto Jana Palicová