Letošní úrodu chmele výrazně ovlivnily výkyvy počasí v letních měsících, pro které byly charakteristické dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Vyplývá to z dat projektu PRO CHMEL, který na šesti chmelnicích na Žatecku instaloval senzory sledující množství vláhy i živin v půdě. Pavel Donner ze soukromého výzkumného Chmelařského institutu uvedl, že výkyvy počasí vedly ke změnám v růstu rostlin, což mělo za následek jednu z nejhorších sklizní v novodobé historii.

Letošní výnosy budou zhruba o třetinu nižší oproti dlouhodobému průměru a poloviční oproti loňskému rekordními roku, uvedl Donner. Průměrný výnos v roce 2021 byl 1,67 tuny z hektaru, meziročně se zvýšil o 40,2 procenta a sklidilo se 8300 tun chmele. Výsledky sklizně zveřejňuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Projekt před loňskou zimou instaloval na chmelnice půdní sondy, meteostanice a časosběrné kamery. Letos na jaře k nim přibyly také takzvaná chmelová EKG, která měřila klimatické podmínky až do letošní sklizně.
Na projektu PRO CHMEL spolupracuje Plzeňský Prazdroj a společnost Microsoft. Upozornil na to, že v červenci a srpnu více než 40 dní panovala tropická vedra, kdy teploty přesáhly 30 stupňů a srážky se koncentrovaly do velmi krátkých období nejvíce na konci dubna, června a koncem srpna. Vedoucí projektu Ivan Tučník uvedl, že postupný růst teplot zaznamenaly senzory v hloubce do 30 centimetrů až do sklizně a teplota se postupně zvyšoval i v hloubce více než metr pod zemí.*