Letošní sucho je nejvýraznější na Moravě a připomíná situaci z roku 2012, kdy chyběla sněhová pokrývka a následovalo suché jaro. Krátkodobé bouřky sice lokálně situaci zlepšují, hlubší vrstvy půdy ale zůstávají výrazně vyschlé. Vyplývá to z rozhovoru s klimatologem Pavlem Zahradníčkem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR), který poskytla AV ČR. Nižší výnosy o deset až 40 procent v porovnání s průměrem za poslední tři roky odhadují pro letošek zemědělci kvůli suchu v krajině.

Nedostatek srážek

Klíčovým faktorem, který sucho v krajině spouští, je nedostatek srážek. Podle Zahradníčka se také z dlouhodobého hlediska mění jejich rozložení v Česku. Srážek sice celkově přibývá, ubývá jich ale v období od dubna do června, tedy v době, kdy vodu v krajině potřebují zemědělci nejvíce. Naopak jich přibývá od června do září, v čase, kdy se sklízí úroda. "Srážky v této době půdu rozmočí, ale do hloubky neproniknou a zemědělcům akorát ztíží sklizeň," popsal vědec. Srážky se také v České republice podle vědce mění i prostorově. Ubývá jich na východě Čech, v Jihočeském zase přibývá. Důležitou proměnnou u sucha v krajině je i krátkodobější sněhová pokrývka. Podle Zahradníčka je v Česku za posledních deset let o polovinu méně dnů se sněhovou pokrývkou, než tomu bylo před 60 lety. "Sníh je pro vegetaci velmi důležitý, protože jeho odtávání během března a dubna pomáhá krajinu dosycovat vodou," řekl. Podstatným faktorem, který v posledních letech sucho podporuje, je podle vědce i rostoucí teplota vzduchu, která výrazně zvyšuje výpar. Pokud totiž bude pršet stejně nebo trochu více, než je v posledních letech obvyklé, ale budou nadprůměrné teploty či vlny veder, bude mít krajina tendenci k suchu. "Když si vezmeme například sucho mezi lety 2015 až 2020, už tehdy za něj mohl z 50 procent nedostatek srážek a z 50 procent teplota vzduchu. Na jižní Moravě za sucho mohla teplota vzduchu dokonce ze 70 procent," zdůraznil Zahradníček. Intenzivní krátkodobé bouřky krajině podle vědce sice pomůžou, ale během pár dnů se situace vrátí zpět. Nepronikají totiž do hlubších vrstev půdy pod 40 centimetrů, navíc netrvají dostatečně dlouho na to, aby se suchá půda dostatečně obnovila. Zahradníček přirovnal letošní situaci k rokům 2011 a 2012 a 2018. "V roce 2011 začalo sucho na podzim a trvalo až do května 2012, což způsobilo nejnižší výnosy plodin za posledních 60 let. V roce 2018 byla zase dlouhá epizoda sucha od dubna do podzimu, výnosy plodin klesly asi o 40 procent," doplnil vědec.*