
Letní přítoky vody do vodních nádrží nyní dosahují v některých povodích pouze jednotek procent jinak běžných hodnot. V lepším případě se pohybují kolem nižších desítek procent dlouhodobých měsíčních průměrů. V tiskové zprávě to uvedlo Ministerstvo zemědělství. Správcům povodí se ale přesto daří průběžně tzv. nadlepšovat průtoky ve vodních tocích pod nádržemi vypouštěním vody z nádrží a pokrývat odběry z povrchových vod. Umožňují to zejména zásoby naakumulované vody v předchozích obdobích.
I navzdory nynějšímu hydrologickému suchu, tedy citelnému snížení hladin toků, jsou vodárenské nádrže naplněny ze 60 až 90 procent zásobního prostoru a zajišťují veškeré funkce, uvedlo ministerstvo. Podle úřadu se daří zachovat zásobování obyvatel pitnou vodou z povrchových vod, zajistit potřeby energetiky, zemědělství a průmyslu i udržovat potřebné průtoky pro život v řekách. Například významná vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce, která zásobuje pitnou vodou více než 1,5 milionu obyvatel Prahy, části středních Čech, Kraje Vysočina i Jihočeského kraje, je naplněna na 83 procent svého zásobního prostoru. Nádrže v územní působnosti státního podniku Povodí Vltavy pak správci od začátku roku nadlepšily průtoky o téměř 314 milionů metrů krychlových (m³) vody. Vodní díla Povodí Moravy od počátku roku do konce července vodní díla nadlepšila průtoky o 104 milionů m³ vody. "Jen díky Vltavské kaskádě bylo do dolní Vltavy a Labe dodáno více než 216 milionů metrů krychlových vody. Bez nádrží Orlík a Slapy by se průtok Vltavy v Praze v současných podmínkách pohyboval pouze kolem 10 až 15 m³ za sekundu, což by významně komplikovalo odběry, ředění vyčištěných odpadních vod i fungování vodních ekosystémů," sdělilo ministerstvo. Úřad zdůraznil, že význam vodních nádrží bude s pokračujícími projevy klimatické změny nadále vzrůstat. Kromě ochrany před povodněmi představují nádrže podle ministerstva důležitý nástroj i pro zvládání období sucha a nedostatku vody, zajištění vodních zdrojů a udržení stability vodního režimu v krajině. Vliv nádrží je podle ministerstva vidět i na příkladu díla Nechranice, které umožňuje zvýšit průtok v dolní Ohři na více než dvojnásobek, nebo středního Labe, kde v posledních dnech tvořila voda vypuštěná z nádrží téměř polovinu celkového průtoku řeky. "Bez této podpory by byly možnosti využívání vody i ekologické podmínky výrazně omezeny," uvedl úřad.
Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na 30 procentech území se nedostatek vláhy vyskytuje od začátku roku. Jedná se o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. V úterý to uvedl portál InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe. Řešením dopadů sucha se má zabývat nově obnovená Národní koalice pro boj se suchem v čele s premiérem Andrejem Babišem.*
