
V předložené studii byla hodnocena sladovnická kvalita 13 vybraných genetických zdrojů ozimého ječmene. Odrůdy a čtyři šlechtitelské linie pochází z Genové banky Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Odrůdy byly testovány v polních podmínkách ve dvouletých školkách základního hodnocení.
Po sklizni zrna bylo provedeno mikrosladování a podle mezinárodních metodik (EBC a MEBAK) byla stanovena sladovnická kvalita. Výsledky sladování u šlechtitelských linií z firmy Výzkumné centrum SELTON, s. r. o., pochází z jednoho roku hodnocení. Výsledky ukazují, že žádná z odrůd nedosahovala optimální sladovnické úrovně, nicméně některé genotypy vykazovaly příznivé dílčí vlastnosti využitelné ve šlechtění ozimého ječmene pro sladovnické účely. O výsledcích sladování píše spolu s dalšími autory Ing. Zdeněk Nesvadba, Ph.D. (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.) v Úrodě č. 7/2026.
Hodnocení vybraných odrůd a linií ozimého ječmene ukázalo, že celková úroveň sladovnické kvality zůstává pod požadovanými standardy, zejména v parametrech proteolytické a cytolytické modifikace. Obsah dusíkatých látek v nesladovaném zrnu byl v technologicky přijatelném rozmezí, přesto však žádná z odrůd nedosáhla optimálních hodnot Kolbachova čísla. Pozitivní korelace mezi obsahem dusíkatých látek a diastatickou mohutností či dosažitelným stupněm prokvašení ukazuje na význam proteolytického rozluštění pro oba uvedené znaky. Naopak negativní vztah obsahu β-glukanů ve sladině k hodnotám extraktu a dosažitelného stupně prokvašení potvrzuje zásadní roli cytolýzy ve sladovnickém procesu.
Extrakt v sušině sladu dosahoval hodnot typických pro ozimé odrůdy, přičemž jeho zvýšení bylo spojeno s vyššími hodnotami friability a lepší úrovní prokvašení. Vysoká variabilita β-glukanů napříč odrůdami výrazně ovlivnila výsledné technologické parametry – zejména friabilitu. Nedostatečná aktivita cytolytických enzymů způsobuje nedostatečné odbourání buněčných stěn. Současně je to spojeno s vysokým obsahem β-glukanů ve sladině. Relativní extrakt při 45 °C vykázal u všech odrůd nízké hodnoty, což odráží nedostatečné cytolytické a proteolytické rozluštění sladu.
Ačkoli žádná z hodnocených odrůd nesplnila kritéria sladovnické kvality jako celek, některé genotypy vykázaly příznivé dílčí parametry, například vyšší obsah extraktu, nižší obsah β-glukanů nebo vyšší diastatickou aktivitu. Tyto materiály mohou být využity jako cenné zdroje znaků pro pre-breeding a následné šlechtění ozimého ječmene se zlepšenou sladovnickou kvalitou, popisují autoři.*
Úvodní snímek: Odrůda Ivoirel (FRA) Foto Zdeněk Nesvadba