Klimatická změna je již prokazatelně součástí našich životů a adaptace celé naší země na ni je naprosto nezbytná. Silážní kukuřice je plodinou, která poskytuje i v měnících se klimatických podmínkách nejvyšší produkce sušiny z jednotky plochy a nejvyššího výnosu zrna. Kukuřice je schopná přispět k ozelenění krajiny a do konce srpna může zmírnit fenomén hnědé krajiny. Kukuřice na zrno pak řeší účinně vnos čím dál více potřebně primární organické hmoty do půdy.

Dostatečné množství kvalitních objemných krmiv

Krmivová základna je souhrn všech uskladněných krmiv (seno, siláž, jadrná krmiva), která jsou k dispozici na krmení. Její úlohou je vyprodukovat dostatečné množství kvalitních objemných krmiv pro výživu polygastrických zvířat po celý rok. Důležité je nejen množství, ale také kvalita, která má rozhodující vliv na množství přijaté sušiny z objemných krmiv.

Kukuřičná siláž se tak stala v našich klimatických podmínkách dominantním objemným krmivem do směsných krmných dávek (TMR) skotu a často zaujímá až 50% podíl krmné dávky. Kukuřičné siláže patří svým obsahem a kvalitou škrobu mezi nejvýznamnější zdroje energie z objemných krmiv pro přežvýkavce, zejména dojnice. V 1 kg sušiny obsahují v rozmezí 28 až 30 % škrobu a 9,0 až 10,5 % dusíkatých látek. Koncentrace energie NEL se pohybuje v rozmezí 6,2 až 6,8 MJ/kg sušiny. Tato relativně velká variabilita ve výživné hodnotě, v koncentraci energie zejména, je ovlivněna nejen volbou odrůd, respektive zastoupením zrna na sušině celé rostliny, vegetačním stadiem sklizně, habitem rostliny, klimatickými podmínkami (celkové množství a rozdělení srážek, teplotní průběh – tzv. vliv ročníku), ale také hustotou výsevu a dalšími agrotechnickými faktory, například úrovní výživy a hnojením.

Pěstování kukuřice

Kukuřice je, jako každá jiná rostlina, živým organismem a její reakce na změny klimatických podmínek jsou spojeny s řadou změn fyziologických procesů. Kukuřice je velmi citlivá na nedostatek vody (sucho působí jako stresující faktor) a na lehčích písčitých půdách je pak dominantním faktorem ovlivňujícím celkový výnos. Jak je známo, změna klimatu ovlivňuje i půdní prostředí a tím působí i na agrotechnická opatření. Pokud má změna klimatu za následek zvýšení koncentrace CO₂, zásadně pak působí i na život rostlin. Zvýšení obsahu CO₂ v přízemní vrstvě atmosféry výrazněji ovlivní tvorbu biomasy u C₃ rostlin (pšenice, ječmen), zatímco u rostlin s cyklem C₄ (kukuřice, čirok, cukrová třtina) je vliv podstatně mírnější. Rostliny typu C₄ se vyznačují větším efektem fotosyntézy, větší produkcí asimilátů i při vyšších teplotách a také příznivějším hospodařením s vodou a živinovou skladbou. Proto kukuřice roste v podmínkách teplých oblastí a s dostatkem vláhy velmi rychle. Výrazná klimatická změna má velmi významný vliv na podmínky i možnosti pěstování krmných plodin obecně. Nepochybně se dotkne i rostlin typu C₄. Kukuřice tak patří v tomto kontextu k předním plodinám mírného klimatického podnebí a díky své hodnotě může tak dobře využívat své dispozice k měnícím se podmínkám klimatu.

Tyto a další podrobné informace naleznete v článku Ing. Jana Pazdery, Ph.D., a kolektivu v tématu týdne týdeníku Zemědělec (34/2026).*

Úvodní fotografie: Svinování listů kukuřice (30. 6. 2026) – obranný mechanismus, kterým se rostlina snaží omezit ztrátu vody Foto Jan Pazdera