Odhad optimálního termínu sklizně kukuřice na siláž patří k nejdůležitějším agrotechnickým rozhodnutím celé sezóny. Ovlivňuje nejen výnos hmoty, ale i klíčové kvalitativní parametry – obsah škrobu, podíl klasu, stravitelnost NDF a v konečném důsledku fermentační kvalitu a stabilitu hotové siláže. Poslední roky s extrémními meziročními klimatickými výkyvy tuto úlohu dále komplikují: porosty dozrávají nerovnoměrně, a to i v rámci jednoho pozemku.

Tradiční metody doplňují nové

Tradiční metody odhadu zralosti – mléčná linie zrna, ruční odběr vzorků, senzorické posouzení – jsou spolehlivé, ale bodové a časově náročné. Stále více zemědělských podniků proto sahá po nástroji, který umí porost posoudit plošně a objektivně: po dronu s multispektrální kamerou.

Jak multispektrální snímání funguje

Multispektrální kamera na rozdíl od běžné RGB kamery nesnímá jen viditelné spektrum, ale i pásma, která lidské oko nevnímá – zelenou, červenou, tzv. red edge a blízké infračervené záření (NIR). Odrazivost listové plochy v těchto pásmech úzce souvisí s obsahem chlorofylu, strukturou listové plochy a obsahem vody v pletivech. Kombinací hodnot z jednotlivých pásem se počítají vegetační indexy, které lze zobrazit jako barevnou mapu celého pozemku.

Nejpoužívanějšími indexy jsou:

• NDVI – počítá se z odrazivosti červeného a NIR pásma, vypovídá o celkové vitalitě a hustotě porostu. U hustého porostu s vysokým indexem listové plochy ale postupně saturuje a přestává citlivě reagovat na další změny.
• NDRE (red edge index) – zůstává citlivý i v období, kdy už NDVI saturuje, a proto lépe zachycuje postupující senescenci porostu blížícího se sklizni, tedy jeho fyziologické stárnutí a postupné odumírání listové hmoty spojené s ubýváním chlorofylu a vody v pletivech. V zahraničních studiích se opakovaně ukazuje jako nejstabilnější index pro odhad vlhkosti zrna při dozrávání.
• GNDVI – citlivý na obsah chlorofylu a dusíku, užitečný spíše v ranějších fázích vegetace.

Podstatné je, že žádný z indexů nemá univerzální „prahovou hodnotu“, při jejímž dosažení by šlo bez dalšího prohlásit porost za zralý. Studie se shodně opírají o kalibrační rovnice, které pro konkrétní hybrid a lokalitu převádějí naměřený index na skutečný obsah sušiny nebo vlhkosti zrna, s vysvětlenou variabilitou zhruba kolem 60 %. To není absolutní jistota, ale ve spojení s opakovanými lety během sezóny jde o silný podklad pro rozhodování. Nejlepších výsledků se navíc dosahuje při kombinaci snímků z více fenofází (metání, kvetení, mléčná a vosková zralost) – jednorázové měření nikdy nenahradí sledování dynamiky v čase.

Informuje o tom Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves. V tématu týdne v týdeníku Zemědělec (34/2026) naleznete podrobné informace.*

Úvodní obrázek: Drony s multispektrální kamerou jako pomocník při rozhodování (ilustrační foto) Zdroj: vygenerováno pomocí AI