Uvádí se, že průjmová onemocnění se podílejí na nemocnosti telat v českých chovech patnácti až padesáti procenty, přičemž ve dvou až deseti procentech mohou být příčinou úhynu. O tom, zda je to málo nebo hodně, a hlavně kde hledat rezervy, hovořil na semináři v Bělčicích na Strakonicku MVDr. Libor Borkovec z firmy Zoetis.

Z potenciálních patogenů, kteří prvních dnech, respektive týdnech života mohou u telat vyvolat průjmová onemocnění přicházejí v úvahu Escherichia coli, která může kolonizovat gastrointestinální trakt již tři dny po porodu. U telat ve věku od tří do patnácti dnů to mohou být rotaviry, od pěti dnů do tří týdnů koronaviry a kryptosporidie. Zdravotním rizikem jsou také klostridie a salmonely, které se vyskytují u telat i ve věku dvou až tří měsíců.    

„Podle mého názoru se pro zamezení nebezpečí infekcí mladého skotu dělá ve většině podniků bohužel málo. Vyplývá to z neochoty investovat do živočišné výroby a podceňování významu „správné chovatelské praxe“. Problém je však i ve vedení lidí. Stále se podceňuje význam zdravotních záznamů, zejména u průjmových onemocnění. Přitom nástroje na kvalitní evidenci dat jsou k dispozici. Včasný záchyt nemocných zvířat je mimořádně důležitý. V souvislosti s průjmovými onemocněními se málo využívají infuse k rehydrataci organismu. Uhynulá zvířata končí v kafilerii bez toho, aniž by se u nich provedla pitva, čímž se ochuzujeme o důležité informace. Ke zvládnutí infekcí slouží pohotovostní plány. Na zahraničních farmách je to běžná praxe,“ odpověděl MVDr. Borkovec na otázku, zda chovatelé věnují dostatečnou pozornost prevenci průjmových infekcí telat.

Více se dočtete v některém z aktuálních čísel týdeníku Zemědělec.