Brambory jsou plodinou náročnou na živiny. Jedná se o obecně známou skutečnost, ale vzhledem k podmínkám pěstování nejsou vždy živiny z aplikovaných hnojiv plně využity. Celkový příjem a využití živin z půdního roztoku je složitý proces. Tento proces bez určitých znalostí o vlivu hnojení na půdu a rostliny nemusí být zcela efektivní. S efektivitou využití živin úzce souvisí druh používaných hnojiv. Způsob výživy je třeba přizpůsobit i danému účelu pěstování.

Jarní aplikace minerálních hnojiv se týká zejména hnojiv obsahujících dusík. V některých případech se však nelze obejít bez jarní aplikace i ostatních živin, zejména fosforu, draslíku a hořčíku. Použití minerálních hnojiv s těmito živinami na jaře před sázením má však některá specifika. Píše o tom spolu s dalšími autory Ing. Pavel Kasal, Ph.D., (Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.) v Úrodě č. 3/2026.

Aplikace P, K a Mg hnojiv

K dodání fosforu se používá především superfosfát, případně NP či NPK hnojiva. Dávky fosforu se v závislosti na obsahu v půdě běžně pohybují v rozmezí 35–40 kg P/ha. Pokud je třeba aplikovat vyšší dávky P, nebo jde o aplikaci na půdách s nižším pH, je účelné na podzim využít hnojivo s pomaleji rozpustným fosforem typu Hyperkorn (spolu se statkovými hnojivy). Na jaře pak lze doplnit nižší dávkou superfosfátu či kombinovaným hnojivem.
Bramborám vyhovuje dobrá zásoba draslíku v půdě (Mehlich III.) i proto, že ho z půdy odčerpávají poměrně velké množství. Při výnosu 30 t/ha spotřebují přibližně 200 kg K/ha. Více než 75 % je exportováno z pole v hlízách. Optimální zásoba draslíku v půdě pro střední půdy představuje 170–310 mg/kg, uvádí autor.
Brambory patří mezi plodiny citlivé na chlor, který opožďuje vzcházení o několik dní, nepříznivě působí na obsah škrobu a sušiny. Proto je vhodnější použít síranovou formu minerálních hnojiv (síran draselný, patentkali). Tato hnojiva jsou však výrazně dražší než chloridová draselná hnojiva. Při použití chloridové formy minerálních hnojiv (draselná sůl) je účelné jejich zapravení převážně na podzim. Pokud není možné vyhnout se jarní aplikaci, musí tato být provedena nejpozději tři týdny před výsadbou brambor, aby se chlor do výsadby vyplavil. Vícesložková hnojiva NPK lze použít pro jarní aplikaci. Výhodné je použití draselných hnojiv s hořčíkem, zvláště na půdách s nízkým obsahem přijatelného Mg.
Brambory jsou citlivé na nedostatek hořčíku. Poměrně často se setkáváme s projevy nedostatku hořčíku ve formě chloróz na listech. Později se na listech objevují nekrotická místa mezi žebry a na okrajích (obr. 1). Důležité je dbát na optimalizaci zásoby hořčíku v půdě, neboť foliární aplikace roztoku hořčíku ve vegetaci zásadní nedostatky ve výživě již nevyřeší. Dávku hořčíku zapravujeme zpravidla na jaře ve formě Kieseritu, nebo vícesložkových minerálních hnojiv.
Minerální P, K a Mg hnojiva ve vhodné formě lze aplikovat také lokálně při výsadbě brambor, a to jako směsné hnojivo spolu s dusíkatými minerálními hnojivy, anebo v podobě vícesložkových minerálních hnojiv, popisuje autor.*

Úvodní snímek: Příznaky nedostatku hořčíku na listech bramboru Foto Pavel Kasal