Kaly z čistíren odpadních vod jsou kvalitním zdrojem organické hmoty a živin, obsahovat ale mohou i kontaminanty. Zrcadlí totiž život a chování spotřebitele. O možnostech jejich využití se hovořilo na semináři, který proběhl v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. Diskutovalo se o legislativě, možnostech úprav kalů, kde se jako nejlepší jeví kompostování, a dalších tématech.

Aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu má řadu omezení a podléhá schvalování, jak popsal Ing. Jakub Kovářík z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Základem je komplexní program použití kalů, který vyhodnocuje nejen parametry kalů (živiny, rizikové prvky, mikrobiologie), ale také vlastnosti pozemků, na které budou aplikována. Hodnotí se například úroveň živin, pH nebo hydrologické poměry v oblasti. Také se v něm stanovuje, odkud kal pochází, kde bude aplikován a přes jakého prostředníka proces probíhá.
Kromě toho zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech stanovuje řadu oblastí, kde se kaly nesmějí aplikovat. Zákaz platí například v ochranných pásmech vodních zdrojů, a to jak I., tak II. stupně, nebo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních léčivých vod stanovených podle lázeňského zákona. Stejně tak platí zákaz aplikace na zaplavených nebo zamokřených půdách. Kaly se nesmějí využívat ani na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny, definovaných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Více možností využití

V České republice se ročně vyprodukuje zhruba 800 000 tun kalů ve zvodnělém stavu, sušina se pohybuje kolem 20 %, uvedla Ing. Veronika Jarolímová, která působí na odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí. Z nich se zhruba třetina aplikuje na zemědělskou půdu, zbytek se kompostuje nebo se vyrábí rekultivační substrát. Legislativa vychází ze směrnice 86/278/EEC z roku 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství.
Při aplikaci kalů je potřeba vzít v úvahu některé kontaminanty, které mohou obsahovat. Tradičně se hovořilo o těžkých kovech, reziduích léků či potenciálně problematických bakteriích. Nověji se hovoří o per- a polyfluoroalkylových látkách (PFAS), mikroplastech a podobně.

Více si přečtete v týdeníku Zemědělec.*

Úvodní snímek: Různé produkty z čistírenských kalů Foto David Bouma