Evropské zemědělství prochází složitým obdobím, kdy vedle klimatických anomálií a geopolitických krizí čelí tlaku na snižování environmentální stopy. Zajištění dostatku cenově dostupných potravin pro rostoucí globální populaci vyžaduje zásadní technologický posun.

„Ročně na světě ubývá 10 milionů hektarů zemědělské půdy. Musíme proto vyprodukovat více potravin na menší výměře a zároveň minimalizovat dopady na změnu klimatu,“ zdůrazňuje klíčovou výzvu Markus Röser, vedoucí komunikace, veřejných záležitostí a udržitelnosti pro severní Evropu společnosti BASF. Zdůraznil také význam inovací a nových technologií. Přednáška zazněla na konferenci Adaptace zemědělství na klimatickou změnu v rámci veletrhu AgriShow.

Cíle pro udržitelné zemědělství

Markus Röser uvedl, že společnost BASF si stanovila několik hlavních cílů pro udržitelné zemědělství. Jedná se o snížení produkce CO2 na tunu vyprodukovaných potravin, využití účinných látek s menším dopadem na životní prostředí, nebo digitalizace, která zvyšuje produktivitu. K dalším cílům patří využití integrované ochrany rostlin a zvýšení biodiverzity. Společnost na těchto tématech pracuje v rámci své sítě Farm Network, kde dlouhodobě spolupracuje s více než 80 farmáři po celé Evropě. Stejně tak spolupracuje s vědci a nevládními organizacemi. Výsledky ukazují, že správně vedená diverzita polních biocenter funguje v synergii s intenzivní produkcí.
V průměru došlo na sledovaných farmách ke zvýšení počtu sledovaných druhů o více než 50 %. Na základě těchto dat vznikl praktický nástroj – checklist pro zemědělce. „Vyvinuli jsme toolbox opatření, která jsou pro pěstitele udržitelná, funkční a jsou finančně dostupná,“ vysvětluje M. Röser. Patří sem například propojování biotopů, zakládání kvetoucích pásů či meziplodin.

Uhlíkové certifikáty v praxi

Vedle biologické rozmanitosti se agronomický výzkum zaměřuje na carbon farming (uhlíkové zemědělství). Cílem je snížení emisní stopy například při pěstování polní zeleniny a dalších plodin. V rámci sítě testovacích farem byl implementován seznam agrotechnických zásahů rozdělený do tří oblastí: redukce emisí CO2, sekvestrace uhlíku v půdě a podpora biodiverzity (kvetoucí pásy, meziplodiny). Zemědělci si mohou vybrat, co jim více vyhovuje. V rámci výzkumu pak sledují, jaký je dopad konkrétních zásahů na oxid uhličitý.
Mezi ekonomicky efektivní opatření patří variabilní aplikace dusíkatých hnojiv s využitím inhibitorů nitrifikace či ureázy, které stabilizují dusík v půdním profilu. Tyto technologie jsou nákladnější než standardní postupy a někdo za ně musí zaplatit – neměl by to ale být zrovna zemědělec. BASF proto vyvinula obchodní model postavený na Gold Standard certifikátech. Příslušné jednotky nakupují korporátní partneři, což farmářům přináší dodatečnou finanční kompenzaci až do výše 120 eur na hektar.*