
Sklízecí mlátičky patří neodmyslitelně ke sklizni obilnin, olejnin nebo kukuřice na zrno. Ani této skupině strojů se nevyhýbá neustálé zvyšování výkonů pohonných jednotek a nárůst pracovních záběrů. S rostoucím záběrem obilních válů a počtu řádků kukuřičných adaptérů musí jít ruku v ruce výkonnost mláticího a zejména separačního ústrojí. Většina výrobců má ve svém programu různé mlátičky s klasickým vytřásadlem. Tato technologie však naráží na limity z hlediska průchodnosti a účinnosti separace zrna nebo semen a zpracování velkého objemu slámy.
Středně výkonné, ale zejména mlátičky nejvyšších výkonových tříd pracují s různými rotorovými technologiemi. Někteří výrobci sází na tzv. hybridní systémy spojující klasické tangenciální mláticí ústrojí a rotační separátory. Většina renomovaných výrobců mlátiček nabízí ryze rotorová provedení, která také označujeme jako tzv. axiální modely.
Jak hybridní, tak axiální mlátičky se dodávají s jedním nebo dvěma rotory. Počet rotorů závisí především na výkonnosti mlátičky a rovněž strategii výrobců na jednotlivých trzích.
Hybridní sklízecí mlátičky spojují klasické mlátící ústrojí s příčně uloženým bubnem, na který navazuje buben odmítací. Odmítací buben zajišťuje zejména rovnoměrné vkládání materiálu do prostoru rotačních separátorů. Hlavnímu mláticímu bubnu může předcházet tzv. urychlovací buben pro zajištění částečného výmlatu. Tento systém zvyšuje výkonnost a účinnost hlavního mláticího bubnu.
Mláticí buben je osazen zpravidla mlatkami, nicméně se nabízí rovněž tzv. zubový mláticí buben. Zubový nebo také hřebový buben slouží zejména při sklizni rýže. Klasické bubny osazené mlatkami se nabízí v provedení, kdy se lišty určené pro montáž mlatek, vyznačují stejnou šířkou, jako vlastní mláticí buben. Někteří výrobci nebo provedení mlátiček pracují s dělenými, nebo také segmentovými lištami pro upevnění mlatek. Tyto lišty jsou vůči sobě vzájemně předsazeny a tato konfigurace je určena především pro výnosné porosty a sklizeň v náročných podmínkách.
S mlátícím bubnem se pojí mláticí koš, jehož provedení koresponduje se sklizní konkrétních plodin. Základem nabídky je klasický mláticí buben se standardním košem a taková sestava slouží ke sklizni většiny plodin. Rovněž se dodávají koše s kruhovým průřezem příček, toto provedení je vhodné pro sklizeň obilnin, kukuřice anebo luskovin. Někteří výrobci nabízí tzv. univerzální mláticí bubny, které doporučují pro sklizeň širokého spektra plodin, přičemž je můžeme spojit jak s klasickým obilným košem, tak košem pro výmlat rýže.
Nabídka může zahrnovat také další druhy mláticích košů, přičemž někteří výrobci nabízí provedení se segmentovými koši, které usnadňují vyjímání a jejich konfiguraci s ohledem na druh sklízených plodin.
Samostatný koš má rovněž urychlovací buben, přičemž tento buben můžeme při pohledu na provedení mláticích segmentů zařadit do kategorie zubových bubnů.
Technické parametry hybridního mláticího ústrojí odpovídají výkonové třídě sklízecích mlátiček. Základní modely se dodávají obvykle s průměrem hlavního bubnu na úrovni 500 mm. Dále se nabízí průměr 600 mm, případně 610 mm. Sklízecí mlátičky nejvyšších řad se osazují hlavním bubnem o průměru přesahujícím 750 mm.
Rozdíly panují též z hlediska šířky bubnů, přičemž mlátičky s nižší výkonností se vyznačují zpravidla šířkou bubnu 1330–1420 mm, zatímco středně výkonné modely obvykle pracují s šířkou bubnu 1560 mm. Zástupci nejvyšších kategorií disponují bubnem o šířce až 1700 mm. Maximální úhel opásání mláticího koše představuje řádově 100–140 °. Pro úplnost dodejme, že otáčky mláticího bubnu jsou nastavitelné (především s ohledem na průměr bubnu) a to od 330–400 otáček do 900–1200 otáček za minutu, přičemž je možné pracovat s nižšími otáčkami, a to za předpokladu montáže redukční převodovky.
S výkonností mlátiček souvisí počet rotorů separátoru. Bude-li mlátička osazena jedním rotorem, bude mít zpravidla průměr 570 mm, přičemž jeho délka bude činit 4200 mm. Většina výrobců však pracuje se dvěma rotory, jejichž průměr činí řádově 440–550 mm a délka dosahuje 3400–4200 mm.
Celý článek Ing. Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2026.*





