Řepka olejka (Brassica napus L.) je dnes nejrozšířenější průmyslovou plodinou na území Evropské unie (zhruba 7 mil. ha). Nejvíce se jí pěstuje v Německu, Polsku, Francii a v České republice. Z hlediska produkce dominuje Francie (4,9 mil. tun), kterou následuje Německo (3,7 mil. tun). Nejvyšší podíl orné půdy oseté řepkou má pak Česká republika (16 %), následují Německo a Slovensko (11 %), Polsko (8 %), Francie (7,5 %) a další země EU.

Tématem se spolu s dalšími autory zabývá v Úrodě č. 7/2022 prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Připomíná, že v důsledku dlouhodobého a intenzivního pěstování řepky u nás i v Evropě v řádu desetiletí je na tuto plodinu vázáno celé spektrum škůdců, z nichž někteří v ní našli optimální biotop z hlediska jejich populační dynamiky a přežívání v krajině. To může zásadním způsobem ovlivňovat nejen přímé škody na řepce, ale i na okolních plodinách. Jedním z významných druhů, kterým řepka vesměs prospívá, je i hraboš polní (Microtus arvalis P.). Na základě dostupných dat a publikovaných informací jsme proto provedli analýzu vztahu mezi řepkou a hrabošem polním a zhodnotili vliv známých interakcí na početnost a přežívání populací hraboše polního i význam pro vlastní pěstování ozimé řepky.

Populační dynamika a početnost

Za účelem studia populační dynamiky byla vyhodnocena časová řada početnosti hrabošů (2000–2019) v různých typech plodin, získaná na základě dlouhodobého monitoringu aktivních nor, kterou provádí Ústřední, kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Data jsou volně dostupná na webové stránce rostlinolékařského portálu. Celkem bylo hodnoceno 1066 monitorovacích ploch o průměrné rozloze 27 ha (1–200 ha). Ukázalo se, že početnost hrabošů na základě sledovaného indexu aktivních nor (IN) byla v řepce průkazně vyšší než v obilninách, včetně ozimů, a to zejména v zimním období. Podobně jako u trvalých porostů a víceletých pícnin nebyla početnost hrabošů v zimním období zpravidla nikdy na nule. To znamená, že ozimá řepka může v rámci víceletého populačního cyklu představovat vhodné refugium pro přežívání hrabošů i v období populačního minima.*