Minoritním plodinám, jejich genetické rozmanitosti, nutriční kvalita a možnostem využití v podmínkách měnícího se klimatu byl věnován seminář Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. Hovořilo se například o úloze genobanky či rozdílech mezi minoritními pšenicemi a běžně pěstovaným druhem.

Šlechtitel Ing. Jiří Hermuth, který v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) působí jako kurátor kolekce pšenice v Genové bance, seznámil posluchače se svojí prací. Jak uvedl, kurátor získává ze zdrojů ve světě různé druhy pšenic kvůli jejich variabilitě. Materiály jsou uložené v depozitu v chladírně a jsou k dispozici nejen pro šlechtění, ale také pro výuku a další aktivity.  Sleduje se jejich klíčivost, a pokud klesne pod určitou hodnotu, musí se přemnožit. Odrůdy se také hodnotí, a to po dobu tří let. Získané výsledky se vloží do informačního systému a jsou k dispozici veřejnosti.
Vzhledem ke klimatické změně se hledají materiály, které na ni dokážou reagovat. Patří k nim například čirok, které má široké využití. Lze ho využít v potravinářství, i na výrobu piva, dále jako krmivo, na půdu má fytosanitární účinek. Další zajímavou plodinou, která odolává suchu, je bér italský. 
Ing. Hermuth uvedl, že spolupracují s firmou PRO-BIO, obchodní společnost s r. o., což umožňuje zpracování archaických pšenic jako je jednozrnka (odrůda Rumona), dvouzrnka (Tapiruz, Rudico) a ozimá špalda (Rubiota), které pocházejí z jejich šlechtění. Doplnil, že kořenový systém je u pšenice jednozrnky i dvouzrnky mohutnější a je třeba s nimi pracovat extenzivně. Nesou také i geny odolnosti vůči chorobám, především ke rzi či padlí, takže se dají využívat i ve šlechtitelských programech.

Kvalita zrna se může lišit

Objektivnímu pohledu na minoritní druhy pšenice a kvalitu jejich zrna se věnoval Ing. Václav Dvořáček, Ph.D., (CARC). Pod tento spíše ekonomický pojem zahrnuje pšenici jednozrnku, dvouzrnku a špaldu, které se liší kromě jiného podle počtu sad chromozomů. Zároveň jde o pluchaté pšenice, kdo je bude zpracovávat, musí počítat s mechanizací na loupání.
Ing. Dvořáček dodal, že tyto kulturní materiály vznikaly v oblasti úrodného půlměsíce a provázely lidstvo už před 10 000 lety.

Podrobnosti připravujeme do týdeníku Zemědělec.*