Pondělí 24. srpen 2026svátek má Bartoloměj
Zemědělské obchodní družstvo Blata se sídlem v Sedlci patří k tradičním podnikům jihočeského regionu, které se specializují na hospodaření v podmínkách těžkých jílovitých půd. Podnik, který své jméno odvozuje od okolní krajiny blat, sází na vyváženou kombinaci rostlinné a živočišné výroby, přičemž důležitým faktorem jeho úspěchu je i dlouholetá odborná spolupráce se šlechtitelskou společností Selgen, a. s. Ta se neomezuje pouze na nákup certifikovaných osiv, ale zahrnuje i významnou množitelskou činnost, která podniku umožňuje pracovat s nejmodernějšími genetickými materiály přímo v jeho specifických mikroklimatických podmínkách.
Podnik hospodaří v nadmořské výšce kolem 400 metrů na celkové výměře 3500 hektarů, z čehož 2500 hektarů tvoří orná půda a zbývajících 1000 hektarů připadá na trvalé travní porosty. Jak uvádí hlavní agronomka Ing. Radka Písková, celých 90 % obhospodařovaných pozemků tvoří těžké jílovité půdy. Tyto půdy jsou v regionu známé jako „hodinové“, což v praxi znamená, že existuje jen velmi krátké časové okno, kdy je lze optimálně zpracovat. Pokud je příliš mokro, půda se lepí, pokud však přeschnou, ztvrdnou na kámen. Zkušenosti generací zdejších agronomů potvrzují, že pro tyto podmínky zůstává nejlepším řešením klasická orba, která pomáhá struktuře těžké země nejlépe.
Současné podmínky jsou však pro zemědělské využití výrazně příznivější než v minulosti. Oblast původně tvořila rozsáhlá niva Bezdrevského potoka s podmáčenými loukami a mokřady. Kyselé a zamokřené pozemky byly bez odvodnění málo produktivní. Jejich intenzivnější zemědělské využití umožnily až meliorační zásahy provedené ve druhé polovině 20. století.
Živočišná výroba v ZOD Blata je orientována na uzavřený obrat stáda s prioritou produkce mléka. Aktuálně zde chovají 720 dojnic českého strakatého skotu s průměrnou dojivostí přes 9000 litrů na kus a rok. Kromě toho se podnik věnuje chovu 150 krav bez tržní produkce mléka. Vzhledem k nedostatku pracovních sil v zemědělství se vedení družstva rozhodlo pro investice do moderních technologií. K původním čtyřem dojicím robotům nyní přibývají další čtyři, což podniku umožní zachovat chov skotu i v situaci, kdy mladá generace o práci v živočišné výrobě nejeví dostatečný zájem. Družstvo je přibližně se stovkou zaměstnanců stále významným regionálním zaměstnavatelem.
Skladba rostlinné výroby musí respektovat limity těžkých půd, což omezuje pěstování jařin. Dominantní plodinou je ozimá pšenice, která zaujímá 950 hektarů s průměrným výnosem kolem 6 až 6,5 tuny z hektaru. Významné zastoupení má ozimý ječmen na 270 hektarech, který letos poskytl přes 6,2 t/ha. Jarní ječmen pěstují na 260 hektarech zpravidla s podsevem jetele a obvyklým výnosem kolem 5 t/ha. Portfolio obilnin obohacuje ozimá řepka na 280 hektarech, u které je Ing. Písková spokojena s výnosem nad 3 tuny. Její pěstování je ale čím dál náročnější. „Agronomicky je to výborná plodina, ekonomicky se ale při neúspěchu může stát velmi drahou předplodinou,“ dodává Ing. Písková s tím, že uvažuje o mírném snížení ploch této olejniny. Na malé výměře by agronomka ráda do budoucna vyzkoušela slunečnici, u níž se ale zároveň obává cenového vývoje, pokud by se její plochy výrazně zvýšily.
Kukuřici na siláž podnik pěstuje na 370 hektarech, podobnou výměru zaujímají jetel a jetelotravní směsi. Z toho 320 hektarů připadá na jetel luční Bonus od společnosti Selgen. Novinkou je hybridní žito sklízené na zeleno. „Jeho výnos, stejně jako u jetelů a trav, letos výrazně snížilo suché jaro,“ konstatovala hlavní agronomka. Specifikem podniku je sousedství s Ptačím parkem Zbudovská blata, kvůli čemuž družstvo vyčlenilo přes 20 hektarů pro pěstování směsi na ochranu čejky chocholaté, na podporu biodiverzity. Nejde však o jediné specifikum, zhruba 300 ha trvalých travních porostů spadá do oblasti s omezeným režimem hospodaření, kde nelze hnojit, vápnit …Zejména v suchých letech tyto plochy poskytují nízkou produkci. Současně jsou však cenné z hlediska ochrany přírody a výskytu vzácných druhů. Na ostatních travních porostech podnik provádí obnovu, přísevy a vápnění, aby využili jejich produkční potenciál.
Spolupráce ZOD Blata se společností Selgen má hluboké kořeny. Její významnou součástí je množení osiv, které podniku přináší řadu praktických i strategických výhod. Pro množitelské porosty ozimé pšenice má Ing. Písková v současnosti vyčleněno přibližně 55 hektarů. Převládají na nich odrůdy ze sortimentu společnosti Selgen – Julie (15 ha) a Foxx (25 ha). Vlastní množení umožňuje hlavní agronomce sledovat jednotlivé odrůdy přímo v místních podmínkách a následně pro běžné produkční plochy vybírat ty, které se zde osvědčují nejlépe. Důležitou výhodou je rovněž jistota původu a kvality osiva. Sklizenou produkci podnik dodává společnosti OSEV jih s. r. o., odkud následně odebírá potřebné množství vyčištěného a namořeného osiva.
Na běžných produkčních plochách si navzdory svému věku udržuje oblibu elitní odrůda Julie, pro kterou Ing. Písková vyčleňuje přibližně 150 hektarů. Obdobnou výměru zaujímá také další odrůda ozimé pšenice vyšlechtěná společností Selgen – Kalbex (C/K), vhodná mimo jiné pro výrobu sušenek a oplatek. Vzhledem k významnému zastoupení živočišné výroby ji však podnik využívá především ke krmení skotu. Novější ozimou pšenici Foxx (A) zařadila agronomka na množitelské plochy letos poprvé. Porost podle ní vypadal velmi dobře, a tato osinatá německá odrůda by proto mohla v budoucnu na běžných produkčních plochách zaujmout více než 100 hektarů.
Ing. Hynek Bína, odborný poradce společnosti Selgen, představil také novinky v sortimentu ozimých pšenic, které by díky svým specifickým vlastnostem mohly najít uplatnění v osevním postupu ZOD Blata. Patří mezi ně například Tario (A), specialista na pozdní výsevy po kukuřici. Vyniká vysokou odolností k fuzariózám, a mohl by proto dobře zapadnout do osevního postupu s vysokým zastoupením kukuřice. Jeho rodičovskými odrůdami jsou Turandot, Bohemia a Chevalier. Dalšími perspektivními materiály jsou Luxus (A), geneticky navazující na Julii, osinatá pšenice Escort (E) s velmi dobrým zdravotním stavem, přičemž obě pocházejí ze ŠS Úhřetice, a také Paganini (E). Lokálním patriotem by se podle Ing. Bíny mohla stát připravovaná krmná pšenice s názvem Pikador. Její jméno evokuje budějovickou gastronomickou specialitu, což by jí mohlo v regionu pomoci k rychlé popularitě.
Technické zázemí v Sedlci dává podniku důležitou obchodní nezávislost. Díky vlastní posklizňové lince a šesti silům může družstvo značnou část produkce bezpečně uskladnit, vyčistit a prodat až ve chvíli, kdy jsou tržní podmínky příznivější. Modernizace se promítá také do precizního zemědělství. Systém MyJohnDeere, výnosové mapy a navigace jsou zde již standardem. Výrazný ekonomický i ekologický přínos přinesl rovněž nový postřikovač s automatickým vypínáním sekcí, který omezuje nežádoucí překryvy a snižuje spotřebu přípravků. Ani nejmodernější technika však na Blatech nenahradí důkladnou znalost místních půd a podmínek. Ing. Písková, která v podniku působí třetím rokem jako hlavní agronomka, proto oceňuje profesní kontinuitu a zkušenosti svého předchůdce Jaroslava Kümmla, na něhož se může kdykoliv obrátit.
Hospodaření v této oblasti navíc nekomplikuje jen specifický půdní profil a proměnlivé počasí. K neobvyklým problémům patří také početná hejna hus, která v blízkosti rybníků poškozují porosty okusováním, sešlapáváním i trusem. Podnik proto spolupracuje s Jihočeskou univerzitou na sledování rozsahu škod a jejich závislosti na vzdálenosti polí od vodních ploch. Výsledky by měly pomoci přesněji popsat dopad husích hejn na zemědělské porosty a přispět k hledání účinnějších řešení. Budoucnost hospodaření na jihočeských Blatech tak nestojí pouze na moderní technice, ale především na citlivém propojení technologického pokroku, zkušeností předávaných mezi generacemi a respektu k mimořádně specifické krajině.*
Úvodní fotografie: Ing. Radka Písková a Ing. Hynek Bína v porostu pšenice Julie, která patří k pilířům dlouhodobé spolupráce ZOD Blata se společností Selgen Foto Barbora Venclová
