V České republice rok od roku klesá výměra zemědělské půdy. S úbytkem plochy se kvůli poklesu živočišné výroby a s tím spojené menší produkcí organických hnojiv zhoršuje i kvalita půdy. Pěstitelé mohou půdní strukturu kladně ovlivnit uplatňováním nových pěstitelských technologií s využitím meziplodin.

Na semináři Hospodaření na půdě v době klimatických změn, který proběhl v aule Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV) se diskutovalo především o udržitelnosti současných systémů hospodaření a inovacích v pěstebních technologiích včetně uplatnění metod precizního zemědělství.
Akci zahájil Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV, který poté celým seminářem provázel. V úvodu semináře promluvil ředitel ústavu RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D. Mimo jiné upozornil na to, že se od 1. ledna 2025 sloučí několik výzkumných ústavů pod společným názvem Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, píše v Úrodě č. 12/2024 Ing. Hana Honsová, Ph.D.

Porovnávají různé technologie

Změny v pěstebních technologiích v návaznosti na změny klimatu nastínil Ing. Růžek. Vysvětlil, že v souvislosti s měnícím se klimatem spojeným s oteplováním je potřeba se zaměřit na odolnější odrůdy pšenice a dalších plodin, které by měly nižší jak hnojení, tak i ošetřování. Zásadní význam má odolnost vůči škodlivým činitelům.
V řadě pokusů ověřují množství pěstitelských technologií. V Praze-Ruzyni se například v pokusech s ozimou pšenicí dlouhodobě porovnává orba, minimalizace a setí do nezpracované půdy. Ing. Růžek upozornil na to, že zpracování půdy má vliv na ztráty vody, uhlíku a živin. V ruzyňských pokusech sledují teplotu v povrchové vrstvě půdy a výpar při různých pěstitelských technologiích.
V roce 2024 při porovnání orby, minimalizace s podmítkou a technologie bez zpracování při měření koncem srpna a začátkem září byla zjištěna nejvyšší teplota blížící se padesáti stupňům při orebním zpracování půdy. Naopak nejnižší teplotu naměřili u technologie bez zpracování půdy s mulčem, kde došlo ke snížení o téměř deset stupňů. V pokusech se také sledovaly ztráty vláhy z půdy. Ukázalo se, že při měřeních od 7. do 20. srpna se nejvíce vypařovala voda na orbě. Koncem srpna a začátkem září už byl výpar na všech technologiích poměrně malý, popisuje autorka.*

Úvodní snímek: Semináře se zúčastnila asi stovka zájemců o problematiku šetrného hospodaření na půdě Foto Hana Honsová