Vedra a sucho letos podle zemědělců zhoršují stav plodin, komplikují závlahy a mohou snížit výnosy. Nedostatek vody v půdě označují za dlouhodobý problém, který zvyšuje náklady a oslabuje výnosy. Některé podniky už očekávají výrazně nižší úrodu o desítky procent oproti roku 2025. Vyplývá to z ankety mezi oslovenými zástupci zemědělských asociací.

"V drobnochovech mají vedra vliv na snížení reprodukční aktivity, líhnivost a zvýšené náchylnosti na nemoci. Úhyny bývají minimální," řekl předseda Českého svazu chovatelů Radek Hampl. "U krmiva se snižují náklady, zvířata hůře přijímají potravu, naopak se zvyšuje příjem vody,“ dodal.

Náročné pracovní podmínky

Podle tiskové mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové si zemědělské podniky uvědomují, že práce v rostlinné výrobě i ve stájích jsou ve vysokých teplotách náročné. Snaží se proto maximálně vyjít vstříc potřebám svých zaměstnanců. "Například se starají o zajištění pitného režimu nebo nabízejí občerstvení. Zemědělské stroje jsou většinou vybaveny klimatizací, což rovněž práci v horkém počasí usnadňuje," řekla Pánková.

Závlahy nejsou plošným řešením

Nedostatek vody v půdě se stává problémem, se kterým se čeští zemědělci potýkají stále častěji. "Aktuální data potvrzují, že situace není dobrá ani letos. Zemědělci sice mohou vodu doplňovat prostřednictvím závlah, jde však o finančně velmi náročné řešení. Na řadě míst to navíc ani není možné, protože chybí infrastruktura nebo povolení," komentoval situaci prezident Agrární komory Jan Doležal. Upozornil také na to, že sucho nezpůsobuje jen pomalejší růst plodin. "Rostliny jsou oslabené a náchylnější k dalším stresovým faktorům, jako jsou škůdci nebo jarní mrazy," dodal Doležal.
Také mluvčí Zemědělského svazu Michal Procházka míní, že závlahy nejsou plošným řešením. Využívají se hlavně u produkce s vyšší přidanou hodnotou, například u zeleniny, sadů nebo chmele. "U obilovin nebo řepky se závlahy nevyužívají kvůli vysokým nákladům na vodu, energie, techniku, pracovní sílu i infrastrukturu," uvedl. Domnívá se, že jednou z možností, jak řešit sucho, je přebírání plodin jižnějších zemí a také využití šlechtění takzvanými genomickými technikami. "Bohužel jsou však v Evropské unii zakázané, přestože se nejedná o geneticky modifikované organismy," dodal Procházka.*