
Regulace plevelů v porostech ozimých obilnin má zásadní vliv na šíření plevelů v celém osevním sledu. V případě, že se nedaří dostatečně eliminovat problematické plevele v obilninách, velmi často začnou způsobovat výrazně větší problémy v jiných plodinách, kde jsou možnosti jejich regulace omezené.
Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, z České zemědělské univerzity v Praze ve svém příspěvku uvádí, že regulace plevelů v porostech ozimých obilnin má zásadní vliv na šíření plevelů v celém osevním sledu. V případě, že se nedaří dostatečně eliminovat problematické plevele v obilninách, velmi často začnou způsobovat výrazně větší problémy v jiných plodinách, kde jsou možnosti jejich regulace omezené.
Podzimní ošetření je z dlouhodobého hlediska výhodnější než jarní, a to především kvůli širšímu spektru dostupných účinných látek s různými mechanismy účinku. Na jaře jsou pěstitelé omezeni pouze na růstové herbicidy a inhibitory ALS či ACCázy, u nichž navíc poměrně snadno dochází k vývoji rezistence u trávovitých plevelů.
Účinnost půdních herbicidů je zásadně ovlivněna půdní vlhkostí. V aridních oblastech nebo u časně setých porostů v září hrozí riziko selhání kvůli suchu. Výzkumy ukazují, že v těchto oblastech může být účelné posunout termín setí na druhou polovinu října. Tím se prodlouží období pro regulaci problematických trávovitých plevelů, jako jsou sveřepy, jílky, psárka polní či mrvka myší ocásek, a zároveň se využijí vlhčí podmínky typické pro přelom října a listopadu. Později seté porosty jsou navíc méně napadány virózami díky nižší aktivitě přenašečů. Případnou hrudovitost pozemku, která rovněž snižuje účinnost, lze eliminovat uválením cambridgeskými válci.
Pro časnější aplikace jsou klíčové herbicidy s dlouhým reziduálním působením, které brání vzcházení plevelů několik týdnů.
U porostů, které se ošetřují později na podzim (např. kvůli nepřízni počasí), je nutné přidat látky schopné zasáhnout odolné dvouděložné plevele (svízel přítula, chrpa modrá, výdrol řepky) i ve vyšších růstových fázích, jako je florasulam či halauxifen.
Zemědělci musí počítat s tím, že většina účinných látek s reziduálním působením bude v blízké budoucnosti omezována nebo zcela zakázána. To zkomplikuje zejména regulaci trávovitých plevelů. Je proto nezbytné již nyní testovat nové herbicidní kombinace, zejména pro odolné druhy jako jsou jílky a psárka polní.
Podzimní herbicidní ošetření je efektivní prevencí proti vývoji rezistence trávovitých plevelů. Pokud se regulace ponechá až na jaro, plevele mohou obilnině konkurovat příliš dlouho, což vede k výraznému snížení výnosu, i když se je v dubnu podaří zcela odstranit. Správné načasování a volba kombinace účinných látek na podzim tak zůstávají základním pilířem ochrany ozimů.*
Úvodní foto: Ideální podmínky pro účinnost půdních herbicidů na podzim: vlhká půda a plevele krátce po vzejití Foto Miroslav Jursík