Výsledkem výzkumu Sheffieldské univerzity je geneticky modifikovaná (GM) rýže, která lépe snáší vyšší množství soli, což umožňuje její pěstování v místech, kde by se tradičním odrůdám rýže nedařilo.

Informovala o tom v tiskové zprávě organizace Biotrin. Připomíná, že klimatické změny přináší jeden z velmi neblahých efektů, a to je postupné zvyšování hladin moří. Stále více zemí na světě se potýká se zaplavováním svých vnitrozemských oblastí slanou mořskou vodou, čímž dochází k postupnému ničení plodin, které se nedokážou vyrovnat se zvýšenou slaností půdy.

Rýže je jednou z plodin nejhůře zasažených touto situací. V kontextu produkce sacharidů je to jedna z celosvětově nejdůležitějších plodin. Především v asijských zemích, jako jsou Vietnam, Indonésie a Indie, je pěstování rýže vlivem stoupající mořské hladiny stále obtížnější. Avšak Institut pro udržitelné potraviny Sheffieldské univerzity poskytuje naději prostřednictvím vytvoření GM rýže, která se vyznačuje sníženým množstvím stomat (průduchů) -drobných otvorů sloužící k regulaci příjmu oxidu uhličitého pro fotosyntézu a zároveň k uvolňování vodní páry. 

Vědci z Sheffieldské univerzity zjistili, že snížení počtu a velikosti stomat umožňuje rostlinám spotřebovat o přibližně 40 % méně vody, a to je nesmírně významné pro oblasti s deficitním množstvím vodních zdrojů. Rovněž došli ke zjištění, že snížení množství a velikosti stomat by mohlo ztížit pěstování rýže v extrémně vysokých teplotách, a proto je důležité nalézt optimální poměr velikosti i množství stomat za účelem vyšlechtění takové odrůdy rýže, která bude odolná i vůči zmíněným extrémním podmínkám, uvádí Biotrin.*