Na agrosalonu Země živitelka získal ocenění Zlatý klas produkt Black Frass PREMIUM, jehož výrobcem je společnost Black food market. Tento úspěch podtrhuje význam hmyzího farmaření a cirkulární ekonomiky v moderním zemědělství. Využití hmyzího trusu (frassu) představuje ekologickou a vysoce efektivní cestu k výživě i ochraně rostlin. Jaké biologické principy chov potemníka moučného provázejí a jaká specifika přináší separace jeho exkrementů?

Klasická živočišná výroba

Z hlediska legislativy neexistuje rozdíl mezi chovem potemníka moučného (Tenebrio molitor) a konvenční živočišnou výrobou. „De jure se jedná o klasickou živočišnou výrobu se všemi hygienickými i provozními povinnostmi,“ vysvětluje Ing. Jaroslav Scharf, jednatel společnosti Black food market. Hmyzí farmaření však vykazuje řadu biologických výhod, které ho staví do pozice efektivního producenta živočišného proteinu i organické hmoty pro hnojení.

Biologická konverze a ekologické benefity

Hlavní předností hmyzu je vysoká účinnost biologické konverze krmiva. Hmyz jako ektotermní organismus nespotřebovává energii na udržování tělesné teploty. „Zkrmíte kilogram krmiva a v podstatě získáte až šedesát procent živé hmotnosti larev. Zbylý podíl tvoří hypoteticky frass, nevzniká žádný ekologický balast,“ uvádí Ing. Scharf. Hmyz se navíc dokáže plně hydratovat z krmné dávky, jejíž součástí jsou například mrkev či brambory. Larvy potemníka jsou schopny konzumovat široké spektrum organické hmoty. Pro standardní výkrm se využívá směs z obilných šrotů a sóje. Vývoj receptury je přísným know-how, na kterém firma kooperuje s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, zejména prof. Ing. Lenkou Kouřimskou, Ph.D. Jako zdroj bílkovin slouží i pivovarské mláto, používají se také meziprodukty potravinářství. Krmný management tak zapadá i do cirkulární ekonomiky. Zajímavé podle Ing. Scharfa je, že výrobci krmiv ještě nevytvořili ideální krmnou směs pro potemníka moučného.

Životní cyklus potemníka moučného

Potemník moučný je hmyz s proměnou dokonalou. Cyklus začíná u dospělců (brouků), kteří po vykuklení procházejí fází oxidace chitinu, kdy mění barvu z bílé na černou a po pár dnech dosahují pohlavní zralosti. V této fázi podle Ing. Scharfa vyžadují již pouze zdroj hydratace, typicky různé druhy zeleniny. Po spáření pak samičky kladou vajíčka do otrub, vaječný substrát se posléze odebírá a po jednom až dvou týdnech se líhnou larvy o velikosti desetin milimetru. Výkrmový cyklus larev do jateční velikosti (2,5 až 3 cm) trvá v závislosti na podmínkách osm až devět týdnů. Část produkce se nechává zakuklit pro obnovu chovu, zbytek směřuje k odběratelům, popisuje životní cyklus jednatel firmy.

Odlišné nároky odběratelů

Požadavky na larvy se liší podle cílového trhu. Jak vysvětlil Ing. Scharf, segment hobby chovatelů či chovné a záchranné stanice (pro plazy, ptáky…) preferují menší larvy, u kterých nehrozí překotné kuklení. Tato fáze je odběrateli preferovaná díky obsahu požadovaných nutričních parametrů. Naopak potravinářský průmysl vyžaduje larvy v maximální velikosti před zakuklením. „V posledních dvou týdnech vývoje v sobě larvy koncentrují obrovské množství tuku a proteinů,“ dodává s tím, že u potravinářských šarží je navíc kladen důraz na standardizaci krmiva, neboť jakákoli změna stravy se okamžitě negativně propisuje do chuti produktu.

Technologie separace a hygienizace

Během růstu larev vzniká v lodnách směs tvořená substrátem, larvami, zbytky krmiva a exkrementy (frassem). K jejich oddělení se v průběhu výkrmového cyklu dvakrát až třikrát využívá mechanická separace. „Frass má pro nás významné komerční využití, proto jej potřebujeme průběžně oddělovat a shromažďovat. Čím častěji separujeme masu, v níž larvy žijí, tím více frassu získáme. Pokud bychom jej neoddělovali, larvy by ho začaly znovu konzumovat,“ vysvětluje Ing. Scharf s tím, že pro rychlejší růst je třeba larvám zajistit výživnější krmivo. K separaci se používají vibrační separátory se síty pracující na principu třídičů v kamenolomech, kdy vznikají tři frakce – larva, zbytek krmiva a nejjemnější frass. Podle legislativních nároků musí hmyzí trus projít termickou hygienizací stejně jako například chlévský hnůj, což eliminuje riziko patogenů, jako je salmonela či E. coli. „Myslím si, že takové nastavení není správné. Zákon by měl zohledňovat původ trusu, protože u hmyzu se tyto patogeny přirozeně nevyskytují. Nevýhodou tohoto postupu je navíc zničení části cenných živých enzymů,“ dodává Ing. Scharf.

Unikátní vlastnosti oceněného hnojiva

Společnost Black food market jako jedna z mála integruje kompletní vertikálu – od chovu až po prodej hnojiva. Na agrosalonu Země živitelka uspěla s prémiovým organickým hnojivem Black Frass PREMIUM. Rozdíl oproti verzi STANDARD spočívá především v kvalitě krmiva podávaného larvám, které je bohatší na dusíkaté látky, neboť tyto larvy jsou vykrmovány pro potravinářské využití. Díky tomu se verze PREMIUM vyznačuje vyšší koncentrací dusíku a optimálním poměrem NPK. Navíc prochází důkladnější filtrací, takže výsledný frass neobsahuje zbytky potravin.

Hnojivo (ve standardní i prémiové verzi) zároveň vykazuje výrazné repelentní účinky. Rostliny přijímají chitin obsažený ve frassu, který stimuluje jejich přirozené obranné mechanismy. „Přítomnost tohoto hmyzího prvku dokážou škůdci, například mšice či třásněnky, rozpoznat a ošetřeným rostlinám se následně vyhýbají,“ vysvětluje Ing. Scharf. Zároveň ale dodává, že z legislativních důvodů nelze produkt registrovat současně jako hnojivo a repelent. V praxi však pěstitelé získávají účinný prostředek dva v jednom.

Výzvy a perspektivy hmyzího farmaření

V současnosti produkuje farma v průměru tři tuny larev měsíčně, přičemž roční produkce frassu se pohybuje lehce přes 20 tun. Výzvou zůstává rozkolísaná sezónní poptávka a absence dlouhodobých rámcových smluv s velkoodběrateli. Cesta k zefektivnění vede přes automatizaci logistiky a technologický rozvoj. „V ideálním světě bude farma plně automatizovaná a bude produkovat stovky tun larev a frassu,“ nastiňuje možný budoucí vývoj Ing. Scharf.

Inspirací mohou být provozy v západní Evropě, kde hmyzí farmy často nezůstávají pouze u samotného chovu, ale zajišťují také prvotní zpracování produkce, například sušení a odtučňování larev nebo výrobu proteinových mouček. Právě vyšší stupeň zpracování by mohl významně rozšířit možnosti odbytu a současně umožnit navýšení kapacity celého provozu. Při dostatečném objemu produkce by se frass mohl stát zajímavou alternativou také pro běžné zemědělské podniky, a to jak z hlediska dostupného množství, tak výsledné ceny.

Black Food Market působí na trhu již čtyři roky a za tu dobu si postupně ověřuje možnosti i limity chovu potemníka moučného. Mezi jeho hlavní přednosti patří efektivní biologická konverze, nízké nároky na vodu i prostor, navíc mezi člověkem a potemníkem existuje výrazná mezidruhová (hostitelská) bariéra pro přenos patogenů na rozdíl od klasické živočišné výroby. V současnosti firma staví především na modelu B2C, jenž však vyžaduje značné investice do marketingu a edukace trhu. Pozitivní odezva a zisk ocenění Zlatý klas na výstavě Země živitelka ukázaly, že o produkty i samotný koncept je zájem. Důležitým předpokladem dalšího rozvoje je podle Ing. Scharfa také odborně silný tým, který za projektem stojí.*

Úvodní fotografie: Hnojivo Black Frass PREMIUM získalo ocenění Zlatý klas Foto Barbora Venclová