Cílem v ochraně rostlin v rámci precizního zemědělství je přejít od celoplošných zásahů k zásahům plošně diferencovaným, protože tento přístup má vysoký potenciál na snížení používání přípravků na ochranu rostlin. Den otevřených dveří zaměřený na problematiku precizního zemědělství a integrované ochrany rostlin se konal v Žabčicích na Polní pokusné stanici a nabídl účastníkům praktické ukázky nejmodernější techniky – monitorovacích dronů, aplikačního dronu i autonomního robota.

Monitorování stavu rostlin a plošné variability pozemků jsou klíčovými pilíři precizního zemědělství. Jak zdůraznil doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, tým z Laboratoře precizního zemědělství se primárně zaměřuje na ověřování metod efektivní diagnostiky stavu rostlin a detekci škodlivých organizmů či zaplevelení. Precizní zemědělství nabízí široký sortiment postupů od optimalizace pojezdů, přes výživu, až po ochranu rostlin. Klíčové je získat dostatek informací o pozemcích, často prostřednictvím celoplošného mapování. „K celoplošnému mapování stavu porostů využíváme – od multispektrálních dronů přes družicový průzkum až po analýzu škodlivých organizmů pomocí algoritmů strojového učení a umělé inteligence.

Lokálně cílená aplikace

Cílem je přejít od celoplošné aplikace přípravků na ochranu rostlin k lokálně cílené aplikaci. To znamená zásah pouze na těch místech, kde je překročena hodnota ekonomického prahu škodlivosti. Tento přístup má potenciál výrazně snížit používání přípravků na ochranu rostlin, přičemž některé studie uvádějí úspory až několik desítek procent, s možnými přínosy ekonomického i environmentálního charakteru,“ řekl doc. Lukas.

Plošně diferencovaná ochrana rostlin v rámci integrované ochrany rostlin vyžaduje mapování pozemků. Adam Drozd ze společnosti Skymaps prezentoval návštěvníkům akce software řešení Cultiwise, které zpracovává data z různých zdrojů – satelitů, dronů, půdních vzorků, meteostanic – a umožňuje přípravu aplikačních map pro variabilní setí, hnojení, nebo cílenou aplikaci herbicidů a morforegulátorů.

Monitoring a snímkování

Pro monitoring se využívá dálkový průzkum, který lze rozdělit na družicový a bezpilotní (dronový). Satelity Sentinel-2 nabízejí rozlišení deset metrů na pixel s frekvencí snímání v řádech několika dní, zatímco satelity Planet poskytují rozlišení tři metry na pixel a snímání denně, což je výhodnější pro variabilní aplikace na základě aktuálního stavu porostu. Ze satelitních snímků lze detekovat relativní biomasu, index chlorofylu, index obsahu vody v rostlinnách nebo index listové plochy. Lze z nich také vytvořit mapy výnosového potenciálu za posledních šest až deset let, které poskytují hodnotné informace o dlouhodobé produktivitě parcely, na rozdíl od jednorázových výnosových map ze sklízecího stroje, které mohou být zkreslené různými chybami a nepřesnostmi.

Dronové snímkování, zejména pomocí multispektrálních kamer, je nezbytné pro detekci škodlivých organizmů a zaplevelení, kde je potřeba velmi vysoké rozlišení snímků, v řádu několika milimetrů.

Výhody cílených aplikací jsou zřejmé: úspora přípravků na ochranu rostlin, snížení fytotoxicity a nižší zátěž pro životní prostředí.

Příklady z praxe

Ing. Ondřej Černý ze společnosti Bayer uvedl, že cílené aplikace mohou vést k úspoře přípravků až o 50–80 % u postemergentních herbicidů, například produktů jako Laudis nebo Capreno v kukuřici. Kromě úspory je podle něj důležitá i menší stresová zátěž pro plodinu, což přispívá k lepšímu výnosovému potenciálu. Ve spolupráci s univerzitou se také ověřují přínosy variabilního setí kukuřice na siláž v rámci poloprovozních polních pokusů. Výčet pokročilých technologií používaných v precizním zemědělství doplnil Ing. Tomáš Janeček ze společnosti P&L o systém přesné řízení postřiku AgLeader RightSpot. Ten pomocí pulzního ovládání umožňuje řídit jednotlivé trysky na postřikovači a minimalizuje tak překryvy aplikace či zajišťuje kompenzaci zatáček a plošně cílené aplikace. Systém je možné dodatečně nainstalovat i na stávající postřikovou techniku.*

Úvodní foto : doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně zdůraznil, že cílem v ochraně rostlin v rámci precizního zemědělství je přejít od celoplošných zásahů k zásahům plošně diferencovaným Foto Jana Pančíková