
Současné trendy v zemědělské politice kladou rostoucí nároky na efektivitu využívání živin a udržitelnost produkce. V souvislosti s rostoucími cenami průmyslových hnojiv a tlakem Společné zemědělské politiky na omezení jejich spotřeby se do popředí zájmu dostává účelné využití vedlejších produktů zpracovatelského průmyslu v souladu s principy cirkulární bioekonomiky.
Jak informují Ing. Helena Kusá, Ph.D., a Ing. Radek Vavera, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) v odborném článku zveřejněném na internetových stránkách ústavu, jedním z perspektivních netradičních zdrojů živin je hlízová voda, která vzniká ve škrobárenských provozech jako vedlejší produkt po deproteinizaci hlízové šťávy. Zahuštěním hlízové vody přibližně na 40% obsah sušiny se vyrábí organominerální hnojivo známé pod názvem Lyckeby koncentrát.
Z hlediska jeho složení se jedná především o významný zdroj draslíku, kdy jedna tuna hnojiva obsahuje v průměru 50 kg K2O. Kromě draslíku hnojivo dodává rostlinám také dusík (přibližně 10 kg N/t) a v menších množstvích další nezbytné prvky, jako jsou fosfor, síra a hořčík.
Brambory pro výrobu škrobu patří mezi plodiny s vysokým nárokem na draslík. Tradičně využívaným minerálním zdrojem je především síran draselný, jehož nevýhodou je však vysoká pořizovací cena. Cenově dostupnější draselná sůl (chloridová forma) s sebou nese rizika spojená s citlivostí brambor na chlor.
Přítomnost chloru v půdě může nepříznivě ovlivnit obsah sušiny a škrobu v hlízách a opožďovat vzcházení porostu. Při jarní aplikaci chloridových forem je proto nutné dodržet odstup minimálně tří týdnů před výsadbou, aby došlo k vyplavení chloru z kořenové zóny. Optimální je aplikace již na podzim. Organominerální hnojivo Lyckeby koncentrát představuje v tomto směru bezpečnou alternativu, kterou lze aplikovat jak na podzim, tak na jaře, uvádějí odborníci.
Výhodou Lyckeby koncentrátu je podle autorů odborného textu forma obsaženého dusíku, který je zastoupen převážně v organické a amonné formě. Díky tomu nehrozí v zimním období vyplavování nitrátů a následné znečištění vod, což umožňuje bezproblémovou podzimní aplikaci. Na jaře se hnojivo aplikuje zpravidla před naoráním hrůbků.
V systémech výživy se tento koncentrát často kombinuje s kejdou, digestátem nebo minerálními dusíkatými hnojivy. Specifikem je manipulace s objemným kapalným hnojivem a omezení maximální dávky na 4 t/ha. Vzhledem k tomuto limitu není možné využít běžné hadicové aplikátory pro kejdu; aplikaci proto zajišťuje výrobce (Lyckeby Amylex, a. s., Horažďovice) pomocí speciální techniky.
Účinnost hnojení ověřovali odborníci ve spolupráci s VÚB Havlíčkův Brod, s. r. o., v polních pokusech na výzkumné stanici Valečov u odrůdy Eurostarch. Pokus srovnával variantu s aplikací Lyckeby koncentrátu (4 t/ha) a variantu s minerální draselnou solí při shodné dávce draslíku 200 kg K2O/ha. Celková hladina dusíku byla u všech variant sjednocena na 120 kg N/ha, přičemž u organominerálního hnojiva Lyckeby koncentrát byla dávka minerálního N v hnojivu UREAstabil adekvátně snížena o 40 kg N/ha dodaných v koncentrátu. Tyto varianty byly porovnávány s kontrolou, kde bylo aplikováno pouze dusíkaté hnojení.
Výsledky potvrdily, že hnojení draslíkem na obou variantách zvýšilo výnosy hlíz o 8 až 10 t/ha a výnos škrobu o 0,8 až 1,4 t/ha ve srovnání s kontrolní variantou hnojenou pouze dusíkem. Přestože varianta s draselnou solí dosáhla mírně vyšších hodnot těchto ukazatelů, včetně obsahu škrobu (17,5 % u draselné soli vs. 17,1 % u koncentrátu), rozdíly mezi oběma zdroji draslíku nebyly statisticky průkazné, shrnují zástupci CARC.
I při hodnocení ekonomické efektivity vychází podle odborného článku Lyckeby koncentrát příznivě. I při započtení ceny pouze za obsah draslíku (bez uvažování hodnoty dusíku a dalších prvků) byla jeho cena pro podzimní aplikace o čtvrtinu nižší než u draselné soli. Ve srovnání se síranem draselným je cena dokonce o dvě třetiny nižší (podle kalkulací pro podzim 2025). Navíc Lyckeby koncentrátem ve zvolené dávce bylo dodáno i 40 kg N/ha, o něž bylo možné snížit dávku minerálních hnojiv aplikovaných při sázení.
Využití zahuštěné hlízové vody tak představuje ekologickou cestu hnojení, která vrací živiny z průmyslového zpracování zpět do půdy. Pro pěstitele brambor jde o efektivní způsob, jak zajistit dostatečnou výživu rostlin draslíkem a částečně i dusíkem při současném snížení nákladů na minerální hnojiva a naplnění cílů cirkulární ekonomiky.*
Úvodní fotografie: Využití zahuštěné hlízové vody při pěstování brambor představuje ekologickou cestu hnojení s účinky srovnatelnými s aplikací draselné soli Foto archiv CARC