Na svůj svátek převzal Petr Blažek společně se svým bratrem Jiřím v pražských Řeporyjích traktor Claas Axion 960 TT. Tento tahač s polopásovým podvozkem přijel do Řeporyj po vlastní ose až z Třeboně, kde sídlí společnost U + M Servis s. r .o. Ta od roku 2008 dodala na farmu už tři sklízecí mlátičky Claas Lexion s pásovým podvozkem a dva tahače Claas Xerion (TRAC a SaddleTrack). Pokaždé šlo o použitou techniku s malým počtem motohodin. Od tahače, který je poprvé zcela novým strojem Claas ve strojovém parku, předal klíčky oběma bratrům Ing. Matěj Hanyk z třeboňské společnosti.

Farma rodiny Blažkových hospodaří v Řeporyjích v Praze 5 od roku 1990 po čtyřicetileté odmlce zapříčiněné komunistickým režimem. „Začínali jsme na dvaceti hektarech po dědovi a dnes obhospodařujeme přibližně 1200 hektarů,“ řekl týdeníku Zemědělec Petr Blažek. „Přibližně polovina výměry se nachází v okolí Prahy, druhá část pak poblíž Berouna. V počátcích jsme měli i živočišnou výrobou, ale po 15 letech jsme to vzdali a v současnosti se specializujeme již jen na produkci tržních plodin, především ječmene, řepky, pšenice a cukrové řepy.“

Jak se zvětšovala na farmě výměra, pořizovala se výkonnější technika s vyšší produktivitou. V Řeporyjích jsme viděli téměř samou velkou techniku Claas, i když podle Petra Blažka převládají ve strojovém parku stále ještě stroje Fendt. Poměr je 7 : 6 pro tmavozelené, ale farma postupně přechází ke značce Claas.

„Je to o tom, jak se o vás prodejce stará,“ vysvětluje Petr Blažek. „Spolupráce s původním dovozcem techniky Fendt byla velmi dobrá, poté, co přešel pod nadnárodní společnost, se vybudované vazby zpřetrhaly. Naopak se společností U + M Servis, která je od nás poměrně daleko, jsme si padli do oka, zejména s Ing. Matějem Hanykem. První ojetou mlátičku Claas Mega jsme si ještě pořídili v Modleticích a pak už jsme spoléhali na třeboňskou firmu. Tři starší mlátičky Claas Lexion na pásech, které stále u nás pracují, jsme si přivezli z Anglie, a obchod nám zprostředkoval Matěj Hanyk. Stejně tak nám dohodil dva starší Xeriony v Německu. Samozřejmě se o tuto techniku, pokud potřebujeme, třeboňská společnost stará.“

Celý článek naleznete v Zemědělci č. 29.*