Intenzita sucha v dlouhodobém kontextu se nejčastěji hodnotí pomocí Palmerova indexu intenzity sucha (PDSI). Do výpočtu nevstupují pouze srážky, ale také další faktory hydrologické bilance. Když hodnota tohoto indexu klesne pod –4, mluvíme již o extrémním suchu. Index nehodnotí pouze aktuální měsíc, ale ovlivňuje ho i předchozí stav. Proto ho neovlivňují krátkodobé anomálie počasí, ale je odrazem dlouhodobého stavu. Informuje o tom klima bulletin (32/2026) Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Klesající tendence indexu

Za poslední měsíce podle bulletinu lze vidět stále jeho klesající tendenci, přičemž v červenci dosáhl PDSI hodnoty –4,9 (úvodní obrázek). Dlouhé a intenzivní období sucha bylo zaznamenáno také po roce 2015 nebo kolem roku 1835.

Půdní sucho se bude dále zhoršovat

V posledních deseti dnech podle zpravodaje napršelo na většině území jen do 20 mm. Nejvyšší úhrny byly v rámci Českomoravské vrchoviny, na severovýchodě Moravy či v jižních Čechách. Lokálně tyto srážky pomohly půdní vrstvě do 40 cm. Na celém území republiky je však půdní vláha snížená a až na 63 % území republiky je aktuálně relativní nasycení půdy pod hranicí 10 %, což je stav blízký bodu vadnutí.

Na 63 % území je pozorováno dokonce výjimečné či extrémní půdní sucho. S ohledem na to, že výraznější srážky lze podle aktuálních modelů očekávat až začátkem příštího týdne, bude tento týden docházet k dalšímu prohlubování sucha. Negativním faktorem budou také stále nadprůměrné teploty, které sice přechodně mírně klesnou, ale o víkendu se opět vrátí k úrovni 35 °C. Výjimečné až extrémní sucho se tedy může rozšířit až na 80 % území republiky, uvádí zpravodaj.

O víkendu opět vyšší tepelný stres

Podle buleltinu lze očekávat, že v úterý teploty mírně klesnou a budou se pohybovat mezi 26 a 30 °C, víkend však přinese další oteplení. Maximální teploty se dostanou až k hranici 35 °C, přičemž se budou zvyšovat také hodnoty indexu UTCI. Tepelný stres se může v sobotu ve středních Čechách a na Ústecku místy pohybovat v kategorii silný. V neděli se riziko přesune nad východní polovinu republiky, kde může být na jihu Moravy tepelný stres silný a místy až velmi silný. Začátkem příštího týdne lze očekávat další nárůst teplot.

Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech

Vlny veder jsou v 21. století stále častější, delší a intenzivnější. CzechGlobe chce proto nabízet data, která nejsou jen zajímavá, ale především prakticky využitelná pro přípravu na extrémní horko. Web Vlny veder je po roce od spuštění výrazně inovován. Nově podle bulletinu nabízí ještě detailnější informace, které mohou pomoci nejen veřejnosti, ale také zdravotníkům, záchranářům, hasičům nebo samosprávám lépe se na období extrémního horka připravit.

Nově na webu najdete:

• tepelnou zátěž a její předpověď pro jednotlivá okresní města,
• vývoj situace v Česku v jednotlivých letech od roku 2000 (např. údaje o počtu tropických dnů a nocí, délce trvání horkých vln nebo údaje o počtu dní, v nichž byly v Česku překročeny hodnoty teplotního diskomfortu),
• aktuální údaje o rozloze zasaženého území a počtu osob ohrožených vedrem na úrovni krajů Web nadále nabízí denně aktualizované informace o tepelné zátěži lidského organismu (na základě dvou bioklimatologických indexů) v uplynulých dnech a předpověď na následujících devět dní včetně doporučení, jak se před vedry chránit.

Nejvyšší požární riziko téměř na celém území

Vysoké teploty a malé množství srážek se podepisují nejen na stavu půdy, ale také na vlhkosti mrtvého dřeva. Situace je na celém území velmi nepříznivá. Nejhorší stav lze podle bulletinu očekávat v neděli, kdy bude až na 80 % území platit nejvyšší stupeň požárního rizika. Zlepšení by mohly přinést srážky na začátku příštího týdne, předpověď je však stále zatížena značnou nejistotou.

Extrémní sucho a vedra vystavují české lesy mimořádnému stresu

Přetrvávající velmi vysoké teploty v kombinaci s dlouhodobým obdobím téměř beze srážek nadále vystavují lesní ekosystémy v České republice mimořádně nepříznivým podmínkám. Půdní sucho se dále prohlubuje a zvyšuje vodní deficit stromů. V současnosti se pod různou mírou vodního stresu nacházejí prakticky všechny lesy v ČR – bez stresu zůstávají pouhá 2 % území. Alarmující je především skutečnost, že 92 % lesních porostů se již nachází v kategorii vysokého až extrémního stresu, zatímco zbývajících 6 % vykazuje nadprůměrný stres. Dopady na fyziologii stromů jsou velmi závažné a přímo se promítají do jejich růstové dynamiky. Na většině lokalit došlo k úplnému zastavení sekundárního přírůstu, tedy tvorby nového dřeva. S prodlužující se délkou tohoto stavu se výrazně snižuje pravděpodobnost obnovení růstu v pozdější fázi vegetační sezóny, což může vést k výraznému celostátnímu poklesu roční produkce dřevní hmoty. Aktuální data ukazují, že 73 % lesních porostů vykazuje podprůměrný až extrémně nízký růst, což dokládá mimořádný rozsah a závažnost dopadů letošních vln veder a sucha na české lesy, dodává zpravodaj.*

Úvodní obrázek: Intenzita sucha v České republice za období od ledna 1804 do července 2026 podle měsíčních hodnot PDSI Zdroj bulletin CzechGlobe

Relativní nasycení půdy vyjádřené v % ve třech půdních hloubkách k 9. 8. 2026 Zdroj bulletin CzechGlobe

Graf vývoje sucha za poslední dva měsíce s výhledem na dalších devět dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm Zdroj bulletin CzechGlobe

Předpověď UTCI pro období od 11. 8. do 19. 8. 2026 Zdroj buleltin CzechGlobe

Graf vývoje UTCI za poslední měsíc s výhledem na dalších devět dní Zdroj bulletin CzechGlobe