Farma Janko ve Vysoké Libyni se profiluje jako moderní a vysoce diverzifikovaný podnik, který na více než 300 hektarech půdy propojuje tradiční rostlinnou výrobu s pestrou škálou doplňkových aktivit. Patří mezi ně chov včel, provozování prodejny pracovních oděvů, správa vlastních rybníků, ale i prodej řepkového oleje z vlastní produkce či poskytování zázemí pro turistiku. K dosažení stability a vysoké kvality výnosů v náročných klimatických podmínkách farmě pomáhá úzká spolupráce se společností TIMAC AGRO Czech, s. r. o. Její hnojiva a biostimulanty jsou součástí zdejší pěstitelské technologie, zejména u řepky a ječmene.

Historie zapsaná v brázdách

Farma si prošla zajímavou historií. Ve Vysoké Libyni již v 17. století vznikla tvrz s dvorem, který postupně střídal své majitele. Posledním z nich byl hrabě Prokop Lažanský z Podbořan. Historie však nenechala tuto usedlost v klidu – za první republiky byl majetek konfiskován, stejně jako mnoho dalších statků. V roce 1922 zakoupil zbytkový velkostatek Jaroslav Koula, prapradědeček současného majitele. Za druhé světové války byla rodina nucena statek opustit, ale po válce se sem vrátila. Návrat do starých časů však netrval dlouho – v roce 1948, v době nástupu totalitního komunistického režimu, přešel statek pod správu státních statků. Celá rodina byla z domu vystěhována a v roce 1951 statek převzalo jednotné zemědělské družstvo. Po dlouhých čtyřiceti letech, v roce 1991, se statek vrátil do rukou rodiny díky restitucím, a to konkrétně dcery Jaroslava a Marie Koulových, Jaroslavy Jankové. Dnes, po letech obnov, farmu vede její vnuk, Ing. Lukáš Janko.

Preciznost v každém hektaru

Struktura pěstovaných plodin na Farmě Janko je přehledně a logicky uspořádána. Z celkové výměry orné půdy, která činí přibližně 294 ha, zaujímá třetinu plochy potravinářská pšenice, další třetinu ozimý a jarní ječmen určený pro sladovnické účely, zbytek je vyhrazen pro ozimou řepku a nově 20 ha hrachu. Ten je určen na prodej jako krmivo, přičemž část je využívána i pro krmení ryb ve vlastních rybnících. Jako doplňkovou plodinu zde pěstují i oves pro krmné účely.

Výnosy v oblasti Vysoké Libyně, kde se pozemky nacházejí ve výšce kolem 560–600 m n. m., dosahují velmi dobré úrovně. U pšenice (odrůdy Asory, Chevignon, Fakir) se pohybují mezi 6,5 až 7 tunami na hektar. Jarní sladovnický ječmen (Bojos) dosahuje 5,5 až 6 tun a ozimý ječmen (KWS Ariane) pravidelně překračuje 6 tun na hektar. Výnosy řepky (Kepler, Drone, Sydney a Batis) jsou rovněž velmi solidní, s výsledkem přes 3 tuny na hektar. Podle Ing. Janka se na výsledku podílí i orebné zpracování půdy, které se na jejich středně těžké až těžké půdy stále hodí. Navíc podporuje dobrý zdravotní stav rostlin, eliminuje plevele i hraboše. Dobrou kondici půdy a porostů posiluje také pravidelné vápnění.

Management skladování na farmě je nastaven tak, aby ječmen a řepka byly co nejrychleji expedovány a v halách se uvolnil prostor pro pšenici. Jak dodává hospodář Lukáš Janko, s odbytem neměli, především díky uzavřeným smlouvám, zatím žádné problémy.

Předseťové aplikace s ověřeným účinkem

 Pro správně nastavenou výživu rostlin je pro farmu důležitá úzká spolupráce se společností TIMAC AGRO. Ta je postavena nejen na nákupu produktů, cílem firmy je především komplexní servis, poradenství a edukace vycházející z aktuálních poznatků výzkumu. Důvěru Lukáše Janka si tato společnost získala již zhruba před deseti lety, v současné době aplikuje produkty pečlivě vybrané ve spolupráci s Michalem Vagovičem, zástupcem společnosti TIMAC AGRO, zejména do ječmene a řepky. Lukáš Janko si uvědomuje, že v době klimatické změny a nestálého počasí jsou biostimulanty a moderní hnojiva nezbytností. Pro místní podmínky farmy jsou klíčové fosfor, síra a u řepky výrazně také vápník. Tyto požadavky naplňují startovací granulovaná hnojiva řady Eurofertil. „Pro efektivní aplikaci jsme si pořídili secí stroj vybavený systémem přihnojování pod patu při setí,“ dodává Lukáš Janko s tím, že vstupy se neustále zdražují, a s cíleným přihnojením lze snížit dávku hnojiva bez negativního vlivu na výnos.

Hnojiva řady Eurofertil vynikají technologií chráněného fosforu Top-Phos, která zajišťuje rostlinám stabilní přísun fosforu bez ohledu na pH půdy, a to po celé vegetační období. Vedle vysokého obsahu vápníku a síry sází tato řada také na technologii Physio Pro. Ta cíleně stimuluje růst kořenů a zlepšuje celkovou vitalitu mladé rostliny. Jak zdůraznil M. Vagovič, právě silný kořenový systém dovoluje čerpat dusík a další živiny i z hlubších půdních vrstev. Díky neplánované kontrole v řepce (několika řádkům bez aplikace Eurofertilu TOP 49 NPS) si Lukáš Janko na vlastní oči ověřil účinnost, kdy byly rostliny řepky bez podpory Eurofertilu menší, méně vitální s viditelným deficitem živin a špatně zapojené v porostu. „U řepky nejsou podmínky při vzcházení vždy ideální, což potvrzuje důležitost podpory porostu vhodnou technologií výživy a stimulace,“ dodal farmář.

Na list již jako standard

Lukáš Janko pravidelně využívá také listová hnojiva. Součástí standardní technologie výživy sladovnického ječmene je biostimulant Seactiv Vital, který obsahuje celou řadu nezbytných makro- i mikroprvků, navíc chrání rostlinu proti stresovým faktorům, podporuje fotosyntézu a celkovou vitalitu porostu. Jeho přidanou hodnotou je schopnost regulovat obsah dusíkatých látek v zrnu, což přispívá k dosažení požadované sladovnické kvality ječmene, jak potvrzují oba pánové. Seactiv Vital aplikují na Farmě Janko dvakrát v dělené dávce ve fázi sloupkování až praporcového listu v dávce 2 až 3 l/ha. Pro operativní zásahy, pokud se vyskytnou deficitní porosty, nastupují biostimulanty řady Fertiactyl. Jejich místo by Michal Vagovič viděl i u hrachu. „Fertiactyl funguje přes půdu i list, a kromě jiného silně podporuje tvorbu hlízkových bakterií a jejich činnost. Hrách tak lépe prospívá a efektivněji fixuje dusík, což zlepšuje i jeho předplodinovou hodnotu“.

Společnost Timac v rámci komplexního přístupu využívá na farmě i diagnostické nástroje jako N-tester pro měření dusíku v listech, certifikované pH metry i monitoring pomocí dronů, což umožňuje identifikovat problematická místa včas.

Široká škála činností

Farma Janko však nepředstavuje pouze hospodaření na polích, je především ukázkou úspěšné diverzifikace. Sestra Lukáše Janka se v ekologickém režimu věnuje chovu skotu aberdeen angus a ovcí plemene suffolk. Rodina navíc v budově bývalých potravin provozuje vlastní prodejnu pracovních oděvů a úklidové drogerie. Zde nabízejí i domácí med a řepkový olej, který si nechávají lisovat z vlastní řepky odrůdy Sydney. Vedlejším produktem jsou pak řepkové pokrutiny využívané jako krmivo pro ryby.

Právě rybářství je další silnou stránkou podniku. Lukáš Janko vlastní dva rybníky – menší o rozloze čtvrt hektaru a šestihektarový revír určený pro sportovní rybolov, kde lze ulovit trofejní kapry, štiky, amury, candáty i jesetery. Farma nabízí také zázemí pro turistiku včetně stellplatzu pro obytné vozy a karavany, což do regionu láká i zahraniční návštěvníky.

Opomenout nelze ani včelařství. S třiceti včelstvy navazuje otec Lukáše Janka na vášeň svého předka. Vytáčení medu je na farmě doslova „medovým svátkem“, kdy se zastaví veškerá ostatní práce a celá rodina se věnuje pouze včelám. Pro podporu pastvy navíc na farmě zakládají nektarodárné pásy, kterým dominuje svazenka vratičolistá.

Dva lidé na 300 hektarů

Pozoruhodným aspektem Farmy Janko je její vysoká efektivita. Celý provoz zajišťuje pouze Lukáš Janko s jedním zaměstnancem, s občasnou pomocí rodiny a brigádníků v sezóně, což vyžaduje absolutní spolehlivost technologií a precizní organizaci práce. Právě toto spojení rodinného odkazu, preciznosti, diverzifikace a moderního přístupu dělá z farmy místo s neobyčejným přesahem.*

Úvodní fotografie: Lukáš Janko (vlevo) ve spolupráci s Michalem Vagovičem přistupuje inovativně k výživě a stimulaci rostlin Foto Barbora Venclová