Přítomnost živých škůdců ve skladovaných komoditách vždy představuje nežádoucí problém, který může být vysoce ekonomicky významný při prodeji komodit. Stížnosti a reklamace na přítomnost aktivního škůdce je považována za vadu zboží. Pokud se jedná o potravinářské produkty, přítomnost škůdců může vést k zákazu prodeje nebo k penalizaci.

Tématem se zabývají doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., a Ing. Radek Aulický, Ph.D., v Úrodě č. 9/2023. Autoři připomínají, že v poslední době se mnoho společností, které nakupují obilí, začíná zabývat i výskytem mrtvých škůdců jakožto nežádoucím jevem. Důvodem je podezření na riziko skrytého napadení. Skryté napadení zahrnuje především určitá vývojová stádia některých druhů škůdců (např. pilous, korovník, zrnokaz, makadlovka), kteří se vyvíjejí uvnitř obilných zrn. Jejich detekce je velmi obtížná a téměř nemožná bez vhodného vybavení. Aby bylo možné zvýšit pravděpodobnost detekce škůdců, je nutné provést několik kroků. Prvním z nich je zajistit kvalifikovaný a proškolený personál v laboratořích a skladech, kteří mají zkušenosti s prováděním postupů na detekci a identifikaci skladištních škůdců. Dalším důležitým krokem je vybavit laboratoře odpovídajícím zařízením pro analýzu vzorků a odhalování přítomnosti škůdců ve skladovaných produktech.

Kvalifikovaný personál laboratoří

Celosvětově bylo již identifikováno více než 1660 druhů skladištních škůdců asociovaných se skladovanými komoditami. Jedná o velmi vysokou druhovou rozmanitost a pro identifikaci všech druhů by bylo potřeba několik specializovaných odborníků pro dané druhové skupiny. V praxi však situace není tak komplikovaná. Většina napadení zrnin je tvořena několika významnými druhy, jejichž identifikaci by měl zvládnout každý odborný pracovník v laboratoři mlýnů nebo ve skladu komodit a výkupních organizací. Mezi tyto druhy patří zejména korovníci, potemníci, pilousi, zrnokazi nebo lesáci, popřípadě pisivky nebo roztoči. Dále by tito pracovníci měli být schopni zvládnout odběry vzorků zaměřené na detekci škůdců a jejich následné zpracování. V neposlední řadě by měli tito pracovníci být seznámeni a schopni také nastavit a provádět pravidelný monitoring škůdců nejen ve skladovaných komoditách, ale také ve skladech, i když jsou již prázdné.
V současné době neexistuje mnoho programů na středních zemědělských školách nebo zemědělských univerzitách, které by se zaměřovaly nebo alespoň zahrnovaly částečně problematiku bezpečnosti potravin a skladištních škůdců. Tento stav zapříčiňuje nedostatek kvalifikovaných odborníků na trhu práce v této oblasti.*