Zemědělské družstvo Dolní Újezd pod taktovkou hlavního agronoma Ing. Josefa Čejky upravuje hospodaření tak, aby spojilo vysokou produkci s ochranou půdy a podporou biodiverzity. Podnik testuje pásové střídání plodin aby zabránil erozi na rizikových plochách a využívá také ozeleněné kolejové řádky. Aktuální novinkou je postřikovač vybavený kamerami, které rozpoznávají míru zaplevelení a podle něj zapínají trysky. První pokusy ukazují potenciál ušetřit kolem 50 % objemu aplikace herbicidů. Pro likvidaci šťovíku v jetelovinách používají ještě přesnější systém.

Podnik hospodaří na výměře 9400 hektarů, z toho je 8150 ha orné půdy a zbytek trvalé travní porosty. Část z pozemků má v LPIS kvůli ohrožení erozí červenou barvou, což podnik řeší moderním přístupem.
„Zhruba polovinu naší orné půdy zaujímají obilniny. Ozimá pšenice je z 80 % krmná, jarní ječmen pěstujeme výhradně ve sladovnické kvalitě,“ vysvětluje Ing. Čejka při pohledu do mapových podkladů podniku. Zajímavým trendem je rostoucí podíl pšenice tvrdé. K dalším pěstovaným plodinám patří ozimá řepka (800 ha), mák (580 ha), kukuřice (1300 ha), ozimý krmný ječmen (150 ha) a cukrovka (100 ha). Produkce pšenice je z významné části určena pro využití v živočišné výrobě, ať už přímo v podniku, nebo u okolních výrobců krmných směsí. „Všichni chtějí raději krmnou odrůdu než potravinářskou, která nevyšla,“ připomíná Ing. Čejka. Provozují i bioplynovou stanici. Celou reportáž si přečtete v Úrodě č. 5/2026.

Přínos ozelenění kolejových řádků

Jednou z testovaných inovací v podniku je ozelenění kolejových řádků v řepce. Ing. Čejka poukázal na to, že takové pole může poskytnout ekonomický přínos, pokud by bylo zařazeno do prémiové ekoplatby.
Při srovnání dvou sousedních pozemků s podobnou historií a tlakem hrabošů vykázal pozemek s „kolejáky“ ozeleněnými směsí inkarnátu, lničky a dalších rostlin výnos 4,37 t/ha (po odečtení plochy kolejových řádků), zatímco standardní kontrolní plocha pouze 3,69 t/ha. „Navíc v kolejovém řádku nedochází k poškození rostlin při pojezdech techniky, protože využíváme postřikovače s plynulým roztahováním rozchodu na 1,8 metru,“ vysvětluje Ing. Čejka. Připomíná, že další výhodou je okrajový efekt řepky.
Z pohledu ekonomiky je rozdíl znatelný. Zatímco standardní technologie se loni vlivem cen a nákladů pohybovala v červených číslech, model s ozeleněním a čerpáním prémiové ekoplatby přinesl zisk kolem 14 000 Kč na hektar.