Česká červinka je zařazena mezi genetické zdroje ČR, je třeba ji vnímat jako kulturně-historickou součást českého zemědělství, nikoli jako ekonomicky konkurenceschopné plemeno. Jaká jsou tedy specifika chovu české červinky? Odpověď na tuto otázku jsme hledali v nadmořské výšce kolem 600 metrů, pod Orlickými horami na pomezí Štítů a Březné. Zde hospodaří Miroslav Strachota, jeden z největších chovatelů české červinky.  

Již dlouho jsem společně s odborným garantem pro genetický zdroj česká červinka Ing. Pavlem Králem plánovali navštívit tohoto chovatele. Konečně jsme vyšetřili trošku času a vyjeli. Cesta k farmě vede kopcovitou krajinou, kde se střídají pastviny s lesy. Městečko Štíty leží uprostřed podhůří Orlických hor a Hrubého Jeseníku. Právě zde se nachází hospodářství, které před třiceti lety začal budovat otec dnešního majitele: „Táta sem přišel po revoluci, kdy tu byl jen dům a kůlna na dřevo,“ vzpomíná 34letý Miroslav Strachota, který letos oficiálně převzal otěže rodinného podniku. Farma o rozloze 32 hektarů, tvořená převážně pastvinami, dnes pro Miroslava Strachotu znamená způsob života, který by podle vlastních slov neměnil. V minulosti měl na starosti především drůbež a rozjížděl svůj business v prodeji krmných směsí, po otcově odchodu je to vše na něm.

„Etické mléko“ a welfare telat

Pár litrů mléka, které se od aktuálně laktujících červinek ve Štítech nadojí, je zatím využíváno pouze pro krmné účely. Velký podíl samozřejmě vypijí telata. Chovatel se ale snaží, aby byly dojnice zvyklé navštěvovat dojicí zařízení. „Do budoucna přemýšlím o zapojení do systému etického dojení, získávat tak zvané etické mléko. To by bylo v souladu s celou filozofií chovu genetického zdroje.  Tento způsob spočívá v ponechání telat u matek a dojí se pouze přebytky mléka. Prioritou je welfare namísto maximálního zisku z objemu produkce,“ vysvětluje chovatel své záměry a dodává, že již teď se snaží, aby telata byla stále u matek. „Dojím jen část mléka, kterou tele nevypije,“ popisuje svůj model. Při kontrolním dojení zavírá telata na 12 hodin stranou, aby bylo možné objektivně změřit nadoj mléka, ale jinak tvoří krávy a telata kompaktní stádo na pastvině.

Diverzifikace činností

„Kdyby ty dotace zrušili, tak krávy pravděpodobně neudržím, i když se mi líbí,“ přiznává otevřeně chovatel. Metodika odhaduje ztrátu z realizace mléka u červinky oproti českému strakatému skotu a jiným běžně chovaným plemenům na 30 až 45 tisíc korun na kus a rok. Ekonomickou stabilitu farmy proto musí zajišťovat diverzifikace. Miroslav Strachota chová větší množství drůbeže včetně krůt, kachen, hus a brojlerů. Věnuje se také prodeji krmných směsí. „Dělám to tak, aby to šlo ruku v ruce. Přijede si paní pro kuřata a vezme si k tomu pytel směsi, do budoucna mám v plánu prodej faremních produktů ze dvora,“ vysvětluje svou strategii.

Celý článek najdete v Našem chovu 9/2026, který brzy vychází.*