Jak česká firma postupně roste z malého producenta krmného hmyzu a staví most mezi potravinářským průmyslem. Hmyzí farma Black Food Market v Chotiné u Plzně dokazuje, že chov hmyzu ve větším měřítku je v Čechách možný a má možná zelenou budoucnost.

Kdo si myslí, že hmyzí farmy jsou jen módním výstřelkem nebo za zenitem „insect boomu“, měl by zavítat do areálu bývalého kravína v Chotiné u Plzně. Tady v půdních prostorách v teplotě 27–28 °C a při pečlivě řízené cirkulaci vzduchu vyrůstají miliony larev potemníka moučného (Tenebrio molitor) ale i dalších druhů chovného hmyzu. Společnost Black Food Market zde každý měsíc vyprodukuje přibližně tři tuny hmyzí biomasy. Za projektem stojí jednatel Jaroslav Scharf a jeho žena Anna-Marie, kteří věří, že výroba hmyzího proteinu má ve střední Evropě budoucnost. 

Globální populační růst, klimatická změna a rostoucí tlak na udržitelnost zemědělství totiž vytvářejí akutní poptávku po alternativních zdrojích bílkovin. Tradiční proteiny – rybí moučka, sójový extrahovaný šrot – jsou buď ekologicky sporné, nebo závislé na vzdálených dodávkách, což zvyšuje zranitelnost evropských krmivářských řetězců. Právě v tomto kontextu vstupuje na scénu průmyslový chov hmyzu.

Hmyz přirozeně konvertuje organické substráty – vedlejší produkty potravinářského průmyslu, zemědělský odpad – na vysoce hodnotnou biomasu bohatou na proteiny, lipidy a chitin.

Od sklepa k rodinné firmě 

Příběh společnosti Black Food Market je učebnicovým příkladem organického růstu. „Začal jsem úplně náhodou, protože jsem měl doma chameleona. V zverimexech se za krmný hmyz chtějí nekřesťanské peníze, takže jsem začal pomalinku množit cvrčky," vzpomíná Jaroslav. Jeho podnikání v hmyzím segmentu začalo před několika lety s prvním výrobním prostorem – ve sklepní místnosti v bytovém domě. „Dělali jsme cvrčky a potemníky, výrobní kapacita dosahovala stěží 50 kg měsíčně.“ 

Dnešní farma v Chotiné obsazuje celé horní patro rekonstruovaného kravína plus přízemí, kde jsou sklady, kancelář a distribuční místnost. Na půdě vznikla výrobní hala za pomoci sádrokartonu, který je zaizolován stříkanou izolací od podlahy ke stropu. Majitelé tomuto prostoru s nadsázkou říkají sarkofág. V zimě se mírně vytápí, v létě se chovné prostory musí klimatizovat.

Rekonstrukce brownfieldů pro účely chovu hmyzu se přitom stala know-how firmy. „Umíme levně a efektivně dát starým zemědělským stavbám nový život," dodal k tomu Jaroslav Scharf.

Tenebrio molitor – srdce výroby

Hlavním chovným druhem je potemník moučný, jehož larvy jsou veřejnosti dobře známy pod názvem „mouční červi". Nejde přitom jen o oblíbené krmivo teraristů – v roce 2021 zařadila evropská agentura EFSA tento druh mezi šest hmyzích druhů schválených jako bezpečná potravina pro lidi.

Výrobní cyklus je přesně definovaný. Dospělci kladou vajíčka do pšeničných otrub, které slouží jako vaječný substrát. Ten se pravidelně odebírá a přesouvá do chovných beden, kde se po přibližně dvou týdnech líhnou larvy menší než milimetr. Výkrm trvá 10 až 12 týdnů podle toho, pro koho je produkce určena. „Hobby chovatelé chtějí mladší larvy, aby se jim doma nezakuklily a mohli je delší dobu zkrmovat. Potravináři naopak vyžadují larvy těsně před zakuklením – co největší, nejtučnější, plné živin," vysvětlují manželé Scharfovi.

Celý článek najdete v časopise Krmivářství 2/2026, který právě vyšel.*