Expozice Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko a Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., Troubsko patří na výstavě Naše pole k tradičním zastavením. O vybraných odrůdách, meziplodinách, projektu Český čmelák, nové technologii termosanitace osiv i bioekonomice jsme hovořili s RNDr. Janem Nedělníkem, Ph.D., ředitelem těchto institucí.

Odrůdy vyšlechtěné na troubském pracovišti

Pozornost návštěvníků poutal výběr odrůd vyšlechtěných na troubském pracovišti. Jedním z příkladů byl porost žita lesního, odrůda Lesan. Přestože nejde o novinku, v posledních letech se podle RNDr. Nedělníka dostala mezi výrazné materiály z hlediska množitelských ploch. Podobný příběh má také Pramedi, mezidruhový hybrid jetele lučního a jetele prostředního, který si u pěstitelů jetelovin získal dobré jméno díky perzistenci, dlouhé vytrvalosti na stanovišti a kvalitě. Oba příklady podle něj ukazují, že práce šlechtitele se v praxi neprojeví okamžitě. Od registrace či uvedení odrůdy po její širší rozšíření často uplyne řada let. Úspěch proto nelze měřit pouze jednou nebo dvěma sezónami, ale spíše dlouhodobou stabilitou a zájmem pěstitelů. Šíři činnosti troubského pracoviště dokládaly v expozici také další druhy, například olejnička iberská Olea či lnička setá Zuzana. Jak RNDr. Nedělník doplnil, významnou součástí jejich práce zůstává rovněž program meziplodin.

Český čmelák oslovuje veřejnost

Samostatným tématem je projekt Český čmelák. Ten podle RNDr. Nedělníka každoročně oslovuje stovky zákazníků, kteří si pořizují hnízda čmeláka zemního. Projekt tak propojuje výzkumné zázemí s praktickou podporou opylování v zemědělství i zahradnictví.

Novinka pro ošetření osiva

K významným připravovaným novinkám patří termosanitační jednotka pro ošetření osiva, která bude mít premiéru na Zemi živitelce v části Smart Farming. Zařízení vzniklo v rámci projektu Termická sanitace osiv jako ochrana před houbovými patogeny a škůdci, na němž se vedle Zemědělského výzkumu Troubsko podílely také Vysoké učení technické v Brně a společnost SEED SERVICE s. r. o.

Jak vysvětlil RNDr. Nedělník, termosanitační jednotka je určena k eliminaci povrchové patogenní mikroflóry osiva prostřednictvím řízeného působení teplotního pole při průletu semen strojem. Technologie tak může představovat fyzikální alternativu ke klasickému moření a zároveň další nástroj integrované ochrany rostlin. Uplatnění nalezne nejen v ekologickém a konvenčním zemědělství, ale také v potravinářském a sladařském segmentu, kde je u některých šarží žádoucí jejich šetrná sanitace.

Podstatou řešení je potlačení nežádoucích patogenů při zachování biologických vlastností osiva, zejména klíčivosti, kdy technologie byla ověřována u širokého spektra osiv polních plodin. V případě potravinářských obilovin se potvrdilo, že neovlivňuje důležité kvalitativní ukazatele, například obsah lepku či další parametry sledované potravináři a sladaři, uvedl ředitel.

Troubské pracoviště se do projektu zapojilo především praktickým ověřováním technologie. Řada laboratorních i polních pokusů přispěla k tomu, že výsledkem není pouze teoretický poznatek, ale konkrétní strojní řešení. Význam tohoto zařízení podtrhuje také jeho přihlášení do soutěže Zlatý klas na Zemi živitelce.

Bioekonomika jako důležité téma

Dalším tématem, které RNDr. Nedělník připomněl, byla bioekonomika. Evropa jí podle něj věnuje značnou pozornost a je důležité dostat nové znalosti a technologie až do regionů. Právě proto vznikl Bioeast Hub České republiky, který propojuje zemědělce, výzkum i průmysl.

Jako srozumitelný příklad uvedl využití biomasy v bioplynových stanicích a rozvoj technologií na čištění bioplynu na biometan. Ten může sloužit jako alternativa k zemnímu plynu a být vtláčen do distribuční sítě. V českém prostředí jde podle něj o velmi dobrý příklad propojení zemědělské produkce, energetiky a praktického využití biomasy.

Bioekonomika ale zahrnuje i další směry. Patří mezi ně komposty jako cesta návratu organické hmoty do půdy nebo využití zbytků z potravinářské výroby. V evropském kontextu RNDr. Nedělník zmínil například zpracování zbytků po výrobě rajčatového protlaku na materiál využitelný při povrchové úpravě vnitřní strany potravinářských plechovek. Podobných řešení existuje celá řada. Ačkoliv zatím nejsou vždy širší veřejnosti známá, naznačují směr, kterým se Evropa chce v oblasti bioekonomiky ubírat. Troubské pracoviště proto tato témata přibližuje i veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím brožur s konkrétními ukázkami z evropské praxe.

Úvodní fotografie: RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., připomněl mimo jiné odrůdu žita lesního Lesan Foto Barbora Venclová*