
Skladištní škůdci představují významné riziko pro kvalitu a bezpečnost skladovaných zemědělských produktů. Jejich regulace je dlouhodobě založena na chemických přípravcích, avšak kvůli deregistraci účinných látek a vzniku rezistence se stále větší pozornost věnuje alternativám, jako je biologická ochrana využívající přirozené nepřátele.
Mezi nejvýznamnější škůdce patří zavíječ paprikový, zavíječ moučný a makadlovka obilná. Zatímco housenky obou druhů zavíječů se vyvíjejí volně v substrátu, makadlovka obilná napadá celá zrna (zejména kukuřici a pšenici), do nichž se housenka po vylíhnutí zavrtává, takže napadení zůstává dlouho skryté. Rozdílný způsob života těchto druhů má zásadní význam pro volbu metody biologické ochrany.
Hlavní výhodou biologické ochrany je absence chemických reziduí a schopnost užitečných organismů aktivně vyhledávat škůdce i v obtížně přístupných místech.
Pro maximální efekt je vhodné kombinovat více druhů parazitoidů současně, aby byla zasažena různá vývojová stadia škůdce. U zavíječů se osvědčuje kombinace drobněnek (proti vajíčkům) a lumčíka skladištního (proti housenkám).
Úspěšná aplikace vyžaduje:
Biologická ochrana tak představuje efektivní cestu k omezení chemických zásahů při zachování vysoké kvality skladovaných produktů.
Autoři: Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Tým Ochrana zásob před skladištními škůdci.
Celý článek si můžete přečíst v týdeníku Zemědělecv Tématu týden 32/2026.
Úvodní foto: Skladištní motýli, A) zavíječ paprikový (Plodia interpunctella), B) zavíječ moučný (Ephestia kuehniella), C) makadlovka obilná (Sitotroga cerealella) Foto Tomáš Vendl