Ztráta vzrostlých živých lesů, rozšiřování měst, průmyslu a zpevněných ploch bez vysoké zeleně mění podle biologa Jana Pokorného českou krajinu v poušť a step. Denně v České republice ubude 11 hektarů zemědělské půdy a nahradí ji zastavěné plochy, které nedrží vodu v krajině. Suché plochy se sluneční energií přehřívají. Z lesů se voda odpaří a z mraků naprší zpět. Stromy dokážou ve vedrech ochladit prostředí o desítky stupňů Celsia, řekl  Pokorný, který se zabývá rovnováhou mezi vegetací a sluneční energií.

Negativní dopady odlesňování

Podobná situace je i jinde v Evropě. Podle Pokorného tak dnešní svět opakuje historickou chybu, kdy dávné civilizace vyschly, protože odlesnily a vysušily krajinu. Na teplotu kolem nás má podle jindřichohradeckého vědce větší vliv kácení stromů, ztráta trvalé vegetace a vody než nárůst oxidu uhličitého. "Soustředili jsme se na CO2 v atmosféře, ale neuvědomujeme si, co děláme tady dole," uvedl biolog.

V Evropě je podle něj obrovský tlak na dekarbonizaci a alternativní zdroje elektřiny, ale situace se nelepší. Teplotní rekord o víkendu v ČR dosáhl 41,9 stupně Celsia.

Stromy ochlazují okolní prostředí

V extrémním vedru dokážou stromy ochladit okolní prostředí o desítky stupňů Celsia. "Když vejdete do zdravého vzrostlého lesa, máte tam teplotu do 30 stupňů. A když vezmu termovizi a půjdu na parkoviště k supermarketu, tak mám povrchovou teplotu 60 stupňů," poznamenal Pokorný. Dodal, že denně zmizí v ČR 11 hektarů zemědělské půdy, která se promění v nákupní centra, průmyslové areály či individuální zástavbu. Oteplení je podle něj znatelné například v krajině České Kanady, kde lesy poničil kůrovec. Kvůli odlesnění některé obce přišly o zdroje pitné vody.*