Běžná lesní kapradina papratka samičí dokáže ve svých listech hromadit nejen živiny, ale i některé stopové prvky včetně prvků vzácných zemin. Může díky tomu sloužit jako citlivý ukazatel stavu životního prostředí i změn v lesních ekosystémech, uvedl dnes v tiskové zprávě Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK). Odborníci to podle něj zjistili při rozsáhlém výzkumu vzorků rostlin z 244 oblastí po celém Česku.

Listy kapradin dokážou hromadit chemické prvky

Listy kapradin dokážou hromadit řadu chemických prvků. Vedle živin nezbytných pro růst se v nich objevují některé kovy, rtuť nebo prvky vzácných zemin důležité například pro výrobu moderních technologií. "Naše výsledky ukazují, že papratka samičí dokáže zachycovat a koncentrovat některé prvky výrazně více než většina běžných lesních rostlin. Díky tomu může sloužit jako cenný indikátor stavu životního prostředí," uvedl vedoucí odboru biomonitoringu VÚK Ivan Suchara. Vědci analyzovali vzorky kapradin z 244 lesních lokalit. Na vybraných 35 stanovištích s výrazně odlišnými podmínkami prostředí sledovali vztah obsahu 45 chemických prvků v listech kapradiny a porovnávali jej s místními vlastnostmi půdy, typy hornin geologického podloží i místních klimatických podmínek. Získali přehled, jak se chemické složení papratky mění v závislosti na prostředí, v němž roste.

"Chtěli jsme zjistit, zda obsah jednotlivých prvků v kapradinách souvisí s jejich koncentrací v půdě, geologickým podložím nebo například s klimatickými podmínkami. Ukázalo se, že některé vztahy jsou velmi výrazné, zatímco na jiné prvky rostlina reguluje poměrně nezávisle na okolním prostředí," uvedl Suchara. Nejzajímavější výsledky přineslo sledování stopových prvků. Papratka samičí se ukázala jako mimořádně schopná akumulovat takzvané prvky vzácných zemin, mezi které patří například lanthan, cer nebo neodym. Tyto prvky jsou dnes nepostradatelné při výrobě elektromobilů, větrných elektráren, baterií nebo elektroniky. Výzkumníci zaznamenali také zvýšenou schopnost ukládat baryum, kadmium, rtuť, molybden, mangan, nikl či zinek. Naopak některé potenciálně rizikové prvky, například arsen, olovo nebo antimon, kapradina přijímala jen omezeně. Některé jiné cizokrajné druhy kapradin ale toxické prvky ve větší míře hromadí, snad jako ochranu proti spásání zvěří. Výsledky navíc ukázaly, že složení hornin pod lesní půdou ovlivňuje chemické složení rostlin více, než se dosud předpokládalo. Například lokality na žulovém podloží vykazovaly vyšší obsah některých prvků než stanoviště na pískovcích či rulách. Mapování chemického složení kapradin odhalilo i regionální rozdíly. Výraznější koncentrace železa vědci zaznamenali ve východní části republiky v okolí Ostravy, kde se dlouhodobě projevuje vliv průmyslové činnosti.

Přestože většina sledovaných oblastí vykazovala hodnoty odpovídající přirozeným podmínkám, výsledky potvrzují, že kapradiny mohou sloužit jako účinný nástroj biomonitoringu a pomáhat odhalovat dlouhodobé změny v kvalitě životního prostředí, dodali vědci.*