Klimatické změny a zvyšování užitkovosti krav v návaznosti na zlepšování jejich genetiky jsou dnes v Evropě a na celém světě hlavními faktory ovlivňujícími dojnice. Důsledkem je zvýšená produkce tepla ve srovnání s lety minulými. Dnešní vysoce užitkové krávy produkují více tepla, než jaké jsou schopny samy prostřednictvím svých fyziologických mechanismů odvádět. Působení metabolického stresu na krávy je enormní. Na produkci jednoho litru mléka musí tělem protéci 500 litrů krve! Pro srdce je toto extrémní zátěž. Je to, jako by během laktace uběhly každý den maraton.

Globální oteplování vytváří pro dojnice z hlediska tepelného stresu ještě obtížnější podmínky. I zde stejně jako ve všech dalších oblastech života platí, že prevence je vždy lepší než léčba. Jakmile jsou krávy vystaveny stresu, škody jsou již nevratné.

V závislosti na vysoké teplotě a vlhkosti vzduchu začnou trpět tepelným stresem. Pokud je vlhkost vzduchu nízká, kráva je schopna odolávat tepelnému stresu déle, a to až do teploty kolem 25 ºC. Pokud je naopak vlhkost vzduchu vysoká a kráva je méně schopná odvádět teplo svými tělesnými mechanismy, začne být v tepelném stresu již při teplotách kolem 20 ºC. Index THI (index teploty/vlhkosti) 68 je dnes považován za mezní hranici pro krávy s vysokou užitkovostí během teplého období. V Evropě, která se vyznačuje mírným podnebím, začínají krávy trpět tepelným stresem ještě dříve (THI 62–65), protože jsou na vysoké teploty méně adaptované.

Tepelný stres zvyšuje tělesnou teplotu krávy (>39 ºC), rychlost dýchání, pocení a průtok krve na povrchu jejího těla. A naopak snižuje průtok krve reprodukčními, trávicími a produkčními orgány. Hormonální aktivita (metabolické a reprodukční hormony) je tímto výrazně narušena.

Dojnice se příliš nepotí, nadbytečné teplo odvádí pomocí evaporace a zvýšeným prokrvením povrchu těla. Tento proces se nazývá vazodilatace a je to jedna z hlavních příčin poklesu užitkovosti krav. Jestliže krávy odvádějí více krve do periferních částí těla, dostává se méně krve do vnitřních orgánů, což ovlivňuje trávení, reprodukci a celkovou kondici krávy.

V důsledku tepelného stresu se mění chování krav: shlukují se, vyhledávají stinná a vlhká místa, zadýchávají se, omezují přežvykování, více pijí (i dvojnásobně), méně žerou, jsou méně aktivní a projevují méně příznaků říje. To vše má za následek pokles užitkovosti. Tepelný stres má negativní vliv na vrchol laktace, na celkový obsah mléčného tuku a bílkovin v mléce, počet somatických buněk, index zabřeznutí, poměr detekce říje, četnost brakace, využitelnost krmné dávky a na celkový zdravotní stav krav.

Ochlazení je důležité pro každou krávu, nicméně je nezbytné zejména pro čerstvě otelené krávy, krávy v posledních třech týdnech březosti a krávy s vysokou mléčnou užitkovostí. V jejich případě lze samozřejmě očekávat nejvyšší návratnost investice.

Jak můžeme tepelnému stresu zabránit?

Můžeme ochlazovat vnější prostředí stáje. Tak zvané nepřímé ochlazování. Druhou metodou, která je mnohem rozšířenější, levnější a která je všude proveditelná, je přímé ochlazování zvířat pomocí nucené ventilace, zvlhčování nebo kombinací těchto dvou metod. Samotná nucená ventilace nedokáže odvádět metabolické teplo produkované středně a vysoce užitkovými kravami (>30 kg/den). Nicméně, v kombinaci se skrápěním vodou lze odvést pětkrát více tepla než při pouhé ventilaci.

Účinnost systému ochlazování krav je zajištěna správnou kombinací použití vody (krátkodobé skrápění krav vodou), prouděním vzduchu (rychlostí 3 m/s) a časem (celkem 4 až 6 hodin denně).

Pokud je nucená ventilace nedostatečná, doporučuje se použít systém skrápění vodou u krmného stolu, který pomáhá udržovat optimální tělesnou teplotu dojnic. V konvenčních systémech dojení lze ochlazování krav načasovat tak, aby odpovídalo časovému harmonogramu dojení a krmení. U robotických dojicích systémů, kde krávy nepřijímají krmivo současně, aktivují senzory cyklus ochlazování u krmného stolu a v prostoru čekárny před robotem. Tímto způsobem je pohyb krav u krmného stolu pozitivně stimulován nejen nabídkou krmiva, ale také možností ochlazení.

Systém napomáhá žádoucímu pohybu krav; motivuje krávu k příjmu krmiva, k podojení a v neposlední řadě k následnému odpočinku. Pokud je krávě během odpočinku teplo, ví, že jí bude u krmného stolu za odměnu poskytnuto ochlazení, stejně jako v čekárně a při dojení.

Pro účinné ochlazení a následné osušení krav je třeba zajistit odpovídající rychlost proudění vzduchu (3 m/s). Speciálně navržené ventilátory DDF s unikátním tvarem lopatek zajišťují vysokorychlostní a na dostatečně velkou vzdálenost koncentrované proudění vzduchu. To umožňuje dosáhnout stejného ochlazovacího účinku při menším počtu ventilátorů a nižší spotřebě energie.

Integrované systémy mlžení a ventilátoru zajišťují účinné ochlazení krav během čekání na dojení nebo krmení. Systém zajišťuje optimální velikost kapek a úhel dopadu, aby voda pronikla srstí krávy a dostala se až na povrch kůže, čímž se maximalizuje odvod tepla a účinnost využití vody. Bez správného nastavení systému by voda zůstávala na povrchu srsti nebo by končila na podlaze, což by v obou případech způsobovalo zbytečné plýtvání. Frekvenci a trvání cyklu ochlazování lze nastavit podle různých povětrnostních a klimatických podmínek individuálně.

Efektivní fungování systému ochlazování krav podporuje řídicí jednotka stáje (BSC) od společnosti DeLaval. Ta poskytuje integrované řešení, které využívá vnější a vnitřní teplotní čidla, čidla směru a rychlosti proudění vzduchu a čidla vlhkosti. Pomáhá tak dosáhnout požadovaného cíle – pohody krav – v různých teplotních podmínkách a bez zbytečné spotřeby energie a vody.

Běžet maraton ve vedru není snadné ani pro krávy. S účinným systémem ochlazování jim však můžeme výzvy horkých letních dnů pomoci překonat. •  

Autor: DeLaval, s. r. o. Zdroj: www.cool-cows.com