Známým faktem je, že profilace půdy je odrazem vodního a vzdušného režimu půdy. A právě dostupnost, nebo nedostupnost vzduchu v půdě ji dokáže zajímavě „obarvit“. Za barvu půdy je zodpovědné především železo, které je při dostatku vzduchu oxidováno, při nedostatku redukováno – půdy tak máme hnědé až rezivé či šedavé a jelikož i v přírodě nejsou jen tyto extrémy, najdeme mnoho půd s přítomností obou barev současně. Tímto tématem se v aktuální díle seriálu (Úroda 4/2025) zabývají odborníci z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.

Morfologické znaky

V půdoznalectví se často používá tento odborný výraz, který popisuje soubor makroskopických pozorovatelných znaků a vlastností půdního profilu. Přítomnost a zastoupení znaků ve vykopané půdní sondě nám pomáhá k jejímu taxonomickému zařazení, tedy určení, o jaký půdní typ se jedná. Abychom si mohli lépe představit, o čem mluvíme, mezi tyto znaky patří například barva půdy, humus a jeho obsah, struktura, přítomnost novotvarů, sled půdních horizontů, prokořenění, zrnitost, vlhkost, skeletovitost, konzistence, obsah uhličitanů či charakter přechodu jednotlivých půdních horizontů.

Morfologické znaky související s vodou v půdě

V minulém díle (Úroda 3/2025) autoři zmiňovali hydromorfismus půdy. Tedy popis míry ovlivnění půdy vodou, který se konkrétně určuje na podkladě morfologických znaků, k nimž patří zvýšený obsah humusu ve svrchním horizontu, přítomnost nodulárních rezivých novotvarů (bročků), mramorování profilu, výskyt vysvětlených eluviálních horizontů (s/bez Fe-Mn bročků), přítomnost rezivých až rezivošedých skvrn ve spodině, přítomnost šedého, modrého až nazelenalého zbarvení půdní matrice či přítomnost rezivých rourkovitých novotvarů v šedé matrici. Oba posledně uvedené znaky ukazují na tzv. glejový proces.

Co nám říká barva půdy?

Mnozí ze čtenářů s půdou denně pracují, jiní třeba sázeli strom, nebo kopali základy pro stavbu. Během těchto činností člověk vidí rozdíly – svrchní část půdy bývá tmavší, spodek je tužší, s vyšším obsahem skeletu. Nyní již tedy budeme vědět, že půdy hydromorfní mají ve spodině zeminy rezivé, ale i šedivé (často též páchnoucí po sirovodíku), které značí stagnaci vody či přítomnost trvalé hladiny podzemní vody blízko povrchu. Podobně lze na hydromorfní půdy usuzovat z šedavé barvy na povrchu půdy po orbě, kdy je často na povrch vyneseno vodou ovlivněné (oglejené) podorničí. Barva půdy nám tedy dokáže alespoň orientačně popsat, jaký vodní režim půda má a co od ní můžeme čekat.*

Seriál pro časopis úroda připravuje Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.

Úvodní fotografie: Rezivé a šedé partie v horizontu půdního typu glej Foto Tomáš Khel