Pšenice představuje klíčovou základní potravinu pro miliardy lidí po celém světě a je pěstována na přibližně 200 milionech hektarů zemědělské půdy, což je jen pro představu plocha přibližně 25krát větší než rozloha ČR. Navzdory svému zásadnímu významu však byla v rámci moderních biotechnologických přístupů po dlouhou dobu spíše upozaděna ve srovnání s jinými plodinami. Informuje o tom ve své aktualitě spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s.

Argentinsko-francouzská spolupráce

Geneticky modifikovanou odrůdu pšenice HB4 vyvinula argentinská společnost Bioceres Crop Solutions Corp. ve spolupráci s francouzskou firmou Florimond Desprez. Tato odrůda se vyznačuje zvýšenou odolností vůči suchu oproti běžným konvenčním odrůdám, což zemědělcům umožňuje zvýšit výnosy na hektar až o 20 %. Odolnost vůči nedostatku vody je dána přítomností transkripčního faktoru hahb-4, pocházejícího ze slunečnice roční, který reguluje expresi genů zapojených do odpovědi rostliny na dehydrataci, vysvětluje zpráva.

Spíše pozitivní ohlasy doplňovala kritika

Samotné schválení GM pšenice HB4 argentinskou vládou bylo podle zprávy přijato spíše pozitivně, avšak vyvolalo i vlnu kritiky ze strany části zemědělců a ekologických organizací. Ti vyjadřovali obavy zejména ze snížení mezinárodní reputace Argentiny a z možných negativních dopadů na ekonomiku, jelikož země značnou část své produkce pšenice vyváží.

Schválení GM pšenice HB4 k pěstování a konzumaci v Argentině proběhlo v říjnu 2020. Její komercionalizace však byla podmíněna současným schválením v Brazílii, která patří mezi největší odběratele argentinské pšenice. K oficiálnímu schválení této GM odrůdy v Brazílii došlo až v roce 2023, dodává zpráva.

Úvodní fotografie Foto Barbora Venclová (ilustrační fotografie)