Aktuální plochy českých a moravských chmelnic se meziročně opět velmi mírně zmenšily. Aktuální sklizňová plocha činí 4786 hektarů, což je meziročně o 30 hektarů méně. Před čtyřmi lety to bylo 4927 hektarů, v roce 2019 přes 5000 hektarů. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková. Společně s údaji o nových výsadbách však lze hovořit o stabilní situaci českého chmelařství.

"Je patrné průběžné obnovování chmelnic, které jsou zásadní pro dlouhodobou udržitelnost produkce chmele v Česku. Zachovaný je dominantní význam Žatecké chmelařské oblasti a klíčovou roli plní odrůda Žatecký poloraný červeňák," řekla Hrabčáková.

Výměra chmelnic v Žatecké oblasti činí aktuálně 3674 hektarů, v Úštěcké 492 hektarů, v Tršické 620 hektarů. Ve všech oblastech se dlouhodobě sklizňové plochy nijak výrazně nemění.

Pěstované odrůdy

Žatecký poloraný červeňák zaujímá plochu 3942 hektarů a pěstuje se ve všech oblastech. "Mezi další významně zastoupené odrůdy chmele patří Sládek, Premiant, Agnus, Saaz Special a Saaz Late," uvedla Hrabčáková. Sládek se nyní pěstuje na 474 hektarech. Moderní odrůdy reagují na aktuální požadavky pivovarníků.

Nová výsadba činila ke konci dubna 269 hektarů, necelých šest procent sklizňových ploch. Rostlina vydrží na stanovišti obvykle 20 až 25 let, což znamená nutnost každý rok obnovovat zhruba čtyři až pět procent výměry.

Loňská sklizeň

Loňská sklizeň chmele byla mírně nadprůměrná a činila 6909 tun. Letošní klimatické podmínky zatím zemědělcům příliš nepřejí. Objevily se pozdní mrazy a většinu území Česka sužuje sucho.*